V Everlessu se platí krví… Proč tedy tomuto světu vládnout ženy? 🤔

V posledním díle našeho (a snad i vašeho) oblíbeného pořadu Míšo, co budeme číst jsem se poprvé skutečně dozvěděla, o čem že to je ona kniha, topka měsíce, mezi blogery očekávaný světový bestseller, Everless. Podtitulek: Panství krve a kovu. Ten je podle mého názoru mnohem výmluvnější než samotný název. Hlavně tedy slovo krev.

A kolečka v hlavě se mi roztočila a rozjela moji celkem bujnou fantazii třískající se s vědomostmi o reálně fungujícím světě – a těle, v tomto případě.

Celý ten koncept knížky je totiž docela zajímavě vymyšlen: hlavním platidlem v tomto fantasy světě je krev a zároveň je její množství u každého člověka přímo úměrné délce jeho života. Což není nic nového, říkáte si, však každý člověk má ve svém těle několik litrů krve, s jejichž ztrátou vyhasíná i jeho život. Jenomže v tomto případě se krev skutečně pomocí nějakých čůry můry fuků přetavuje na mince, které doopravdy fungují jako platidlo pro délku lidského života. A děje se tak i obráceně – čím bohatší jste, tím déle žít budete.

Proč se přitom ignoruje fakt, že lidské tělo je schopno krev generovat samo a že z fyziologického hlediska toho člověk s nedostatkem moc za den neudělá, to se mě neptejte, je to fantasy, jsou tam kouzla. A já to pro tu srandu protentokrát ráda přejdu, protože moji mysl zaujaly mnohem zásadnější věci.

Celé to začalo, když jsem se druhé ráno po sobě probudila s tekoucí krví z nosu. Říkám si: „Ah! Teď bych si  těch pár kapek mohla někam uschovat a měla bych zásoby do budoucna, kdyby cokoliv…”, víte jak, každá kačka dobrá. No, jenže, tady představivost neskončila. Už z povídání Míši jsem se dozvěděla, že se v tomhle krví protkaném světě dějou i nějaké ty nehumánní záležitosti. Jako třeba vysávání krve z dětí. Kdyby se jednalo o moji knihu, nechala bych celý tenhle zaupířený svět protkat mafií, která by kradla lidi, a těm by po zbytek jejich mizerných životů odsávala krev.

Což mě přivádí k myšlence – pokud je krev tak důležitá, jaktože tam nepropukla anarchie, kdy se každý snaží pobít toho druhého pro každou zbylou kapičku krve?

A poslední, podle mě nejdůležitější myšlenka: Co stojí za tím, že tomuto světu vládnou ženy?

Nechápejte mě špatně, podle mě tenhle článek budou číst spíše děvčata, ale pojďme trochu vymazat ono tabu okolo menstruace, neboť spojení tohoto království a ženského krvácení zní jako skvělý plán pro feministické dobytí světa. Kor když sama hlavní hrdinka jásá, že ve svých 17 letech může legálně krvácet.

Je to legální.

Je to krev.

Krev je platidlo.

Jestli jsem jediná, kdo vidí souvislosti, tak nevím, který blázinec mě zachrání. Přitom je to tak očividné, vždyť v našem světě děláme všechno proto, abychom se krve hromadící se v naší děloze každý měsíc co nejrychleji zbavily, přitom v knize je to přesně to, co by si každý přál uchovávat doma v zavařovacích sklenicích. V podobě mincí, samozřejmě, vy nestoudníci!

A tak by se z dívky, která na náš svět dospěla v ženu až moc brzy, stala v tomto případě zbohatlice (samozřejmě za předpokladu, že by od mládí měla vyvinutý silný smysl pro spořivost), která by mohla poroučet a diktovat si u nejednoho urozeného pána. Přitom by si zachovala svůj status „bohaté a tajemné dámy odnikud”, neboť o menstruaci se přeci nemluví! A než bys druhým okem mrkl, byla by to právě ona, která by po světě chodila nejdéle ze všech, neboť pravidelné krvácení by pro ni mělo hodnotu vyšší než kdejaký stálý měsíční příjem, a pokud tato kniha nechce ze všech zbohatlých udělat nesmrtelné staříky, ale snaží se o jakousi myšlenku „zachování vlastního mládí”, krvácela by takto do alelůja.

Takže pokud tohle není ten pravý důvod k ženské nadvládě v příběhu Everless, pak si, s dovolením, budu muset celou sérii přečíst, neb mi to nedá spát!