„Já tě taky miluju,“ řekla.
Nathaniel se zamračil. Otočil obličej na stranu a několikrát zamrkal. „Díkybohu,“ vydechl nakonec. „Myslím, že neopětovaná láska by nebyla nic pro mě. Musel bych začít psát poezii.“
Nikdy nezapomenete tvář člověka, který byl vaší poslední nadějí.
Chci být milován pro své nejhorší já stejně jako pro své nejlepší.
Všichni děláme chyby, někdy neodpustitelný, ale občas stojí za to dát druhou šanci.
Napsat komentář