Když byla Astrid dítě, bála se chodit spát, protože se její noční můry stávaly skutečností. Ale jakmile se postavila tváří v tvář svým démonům a strachům, pochopila, že nic není tak strašidelné, jak se zdálo. Protože si záhy uvědomila, že ve tmě není nikdy tak úplně sama.
Nikdy nezapomenete tvář člověka, který byl vaší poslední nadějí.
Chci být milován pro své nejhorší já stejně jako pro své nejlepší.
Všichni děláme chyby, někdy neodpustitelný, ale občas stojí za to dát druhou šanci.
Napsat komentář