Tak, a teď hezky zvedni tu svou krásnou hlavu a ukaž všem v sále, že na tebe nemají. Ať dělají co dělají. Nikdy se neomlouvej za to, jak ostatní reagují na tvojí sílu.
Když si prožiješ pocit extrémní viny nebo něco extrémně traumatickýho, rozloží tě to až někde na buněčný úrovni. Klidně to můžou prožít naši předkové a stejně to dopadne i na nás, stejně jako dědičný křivý prsty na nohou nebo srdeční choroba.
Krátit si den rozjímáním o všem zlém, co by se nám mohlo přihodit, znamená otravovat si štěstí, které už máme.
Není nic špatného na tom, být ještěrka. Pokud se ovšem nenarodíš jako jestřáb.
„Vždycky jsem fandila zoufalcům,“ nadhodila Mirryn téměř hloubavě.
„A ty, Kivo Meridanová, jsi ten největší zoufalec, jakého jsem kdy potkala.“
Příběhy mají svou pravdu, i když nemusí být jediná.
Nikdy se nepleť mezi čtenáře a jeho knihu.
Víloš si na hlavě upraví ten směšný klobouček.
„Vypadám jako hlupák. Je moc upnutá. Jak mám v tomhle bojovat?“
„Nevím, sexy?“
Naděje znamená, že lpíš na věcech, které už se nikdy znovu nevrátí, a tak pomaličku krvácíš, až nezbyde vůbec nic.
