Pokud byl sladkou strach budící temnotou, já byla zářivým světlem, které vyniklo jen díky jeho stínům.
Pane premiére, jmenuji se Angelika de Noaillesová. Myslím, že mě chcete nechat zabít. Smím se vás zeptat proč?
„S kým to mluvíš?“
„Sama se sebou.“
„To děláš často.“
„Já vím. Jsem jediná, kdo mi doopravdy rozumí.“
Bez příběhu jsme jen opuštěné ostrovy.
Chci tě, když se všechno semele, když mi to nahání hrůzu, když je to nemožné, protože jediné, co by mi mohlo ublížit, je to, že bych tě neměla.
Pro všechny, kdo vědí, že pro Leonarda DiCapria bylo na těch dveřích místa dost.
„Díky za záchranu.“
„Člověk potřebuje nějakého koníčka.“
„Myslel jsem, že tvým koníčkem je vychloubání.“
„Mám dva.“
Dokonale se k sobě lidi hodí jen ve filmech. Ve skutečném životě vyžadují vztahy péči. A pokud máš z něčeho dobrej pocit, pak to za to stojí.
S hudbou je všechno romantičtější, nepřijde ti? Jdeš třeba jen vyvenčit psa a pustíš si k tomu Adele a najednou jsi ve filmu a někdo ti právě zlomil srdce.
Ponožek člověk nikdy nemá dost. Zas máme za sebou další Vánoce a já jsem nedostal ani jedny. Všichni mi pořád dávají jen samé knížky.
