Většina lidí se v lese bojí, protože věří starým příběhům o vílách, které by jim mohly zmrazit čas v krvi, nebo o čarodějkách, které by jediným zašeptáním uměly rozsypat jejich roky po sněhu.
Muž po mém boku je mým protikladem a odrazem. Tmou k mému světlu. Světlem k mé tmě. A vším, co je mezi tím. Nejsem si ale jistá, že bychom dokázali přestát bolest toho být spolu, a zároveň bez sebe. Láska prostě nestačí.
Jde jen o to, že se přece nevzdáš svého světa, jen abys někomu dokázal, že ho máš rád. Lepší je ty dva světy propojit. Tvůj svět se tím zvětší, a ne naopak.
Jiskra zažehla požár! A jestli shoříme my, vy shoříte s námi!
Pro všechny, kdo si někdy přáli najít tělo v knihovně.
Pro všechny, kdo si někdy přáli najít tělo v knihovně.
Roztáhni svoje silná, robustní křídla a leť. Tryskem, vole!
„Na chvíli jsem měl dojem, jestli jsi po mně nevystřelila ty.“
„A co tě dovedlo k závěru, že jsem to já nebyla?“
„Ty by ses trefila.“
ACH JO občas mám fakt pocit, že se mu možná taky líbím, ale... nevím, možná se jen prostě chová fakt kamarádsky. GRRR proč jsem se musel zamilovat do heteráka??
„Obávám se, že žádní bohové už tomu nepřihlížejí. Nezbyli žádní, kteří by ti nyní mohli pomoct, Aelin Galathynius.“
Aelin se usmála a Zlatobřit zaplál ještě zářivěji.
„Já jsem bůh.“
