Navzdory tvrzením v médiích, podle nichž jsou feministky údajně ustavičně rozhněvané a vážné, nachází 98 % feministek ve feminismu radost, což je po pravdě vyšší úspěšnost než v případě koťátek a čokolády. Na feminismus totiž, technicky vzato, není nikdo alergický.
Stáli jsme tam a dívali se na sebe, ani jeden z nás nic neříkal. Ale bylo to takové to mlčení, které v sobě nese všechno.
Nikdy jsem nepochopila, proč se pondělí považuje za nejhorší den v týdnu. S tím absolutně nesouhlasím. Je to neděle. To ticho a klid, které o nedělích panuje, jsem opravdu začala nenávidět.
Dívky umírají na věci jako hlad, nemoci, nehody, porody a násilí. Zabít dívku stojí víc než bolavé srdce. Jsou odolné jako skály.
Za devatero horami, devatero plastovým odpadem znečištěnými řekami a jedním vysílačem na vysoké skále se nachází malé království…
Ale teď jsem pochopila, že někdy lze na jednu misku vah vložit jednoho člověka a na druhou celý svět, a jazýček se nevychýlí ani na jednu stranu.
Věci, které máme rádi, se liší. Věci, které milujeme, jsou stejné.
Chceš říct, že se k sobě nehodíme? Jsme horší pár než zombie a lovec zombie. Herečka a kritik.
Když jsem četla, jako bych cestovala na nová místa, byla s jinými lidmi, žila jiné životy. Díky nim byl život mnohem méně… smutný a osamělý.
„Ten pocit, že chcete vlastnit něčí tělo i duši, odvést ho od všech ostatních a mít ho pro sebe na věky věků,“ vysvětloval Hugo zasněně. „Říká se tomu láska.“
„Ne, tomu se říká únos,“ namítla Tavi.
