Jedině já mohu ovlivnit, kým se stanu. A to tak, že budu i nadále dělat přesně to co doposud: usilovně dřít, soustředit se jen a pouze na to, co doopravdy chci, a dřít ještě usilovněji.
Právě takto dokázala kdysi žárňová ptáčata přinutit moře, aby se před nimi rozestoupilo, nebo přenášet hory. Spolu byly tak mocné, že otřásly světem.
A všechno na téhle chvíli je tak krásné a tak křehké, že se ho skoro bojím obejmout. Bojím se, že to kouzlo pomine.
Každá revoluce jde ruku v ruce se smrtí. Někteří musí zemřít, aby jiní mohli žít. Je to tragédie, ale zároveň i pravda.
Čekal jsem na tebe věčnost, Grace. Dokážu vydržet ještě chvilku.
Nezapomeň, kdo je skutečný nepřítel.
Jmenuješ se Rudolf, jsi pako s červeným nosem a nikdo tě nemá rád, pak si tě vybere Santa Claus a zachráníš Vánoce.
Je to můj osobní strážce, to je tak trapný klišé, že bych se styděla udělat ohlášky zásnub v novinách.
Nezapomínej, že i holka může dobývat kluka. Princezna může klidně zachránit prince.
Jsem skvělá zlodějka. Dokážu ukrást v podstatě cokoliv. Ale srdce vílího prince? Nemám ani ponětí, kde začít.