Jediný důvod, proč chceš, aby měla duši, je ten, aby nebyla nestvůrou, říká hlásek v mé hlavě. Nechceš milovat nestvůru.
Říká se, že kdo loví monstra, stane se jedním z nich. Tohle se teď ale neděje. Občas, abyste mohli zabít draka, si musíte uvědomit, že i vy dokážete chrlit oheň. Já se ničím nestávám, jen odhaluju svoji pravou tvář. Monstrum se ve mně schovávalo celou dobu.
„Máš na mě špatný vliv.“
„Ovlivnit se dají jen ti špatní, princezno.“
Kdyby vládly ženy, bylo by na světě mnohem míň válek a hlubokých jizev způsobených poraženou ctí a uraženou ješitností.
Láskou jste mohli zničit svět a nebyli byste první.
„Máš nějakou preferenci? Mezi muži a ženami?“
„Cítím se stejně dobře s oběma pohlavími.“
„Ne, myslím tím… ne každý z nás může podle libosti změnit své pohlaví.“
„Neměním své pohlaví. Existuju jako obě.“
„Ty nejsi… to nedává smysl.“
„Mně ano.“
Jsou jen dva způsoby, jak se stát nesmrtelným – buď se narodíš jako bůh, anebo se staneš příšerou. My jsme to druhé.
„Já mám na rozdíl od Kaze svědomí.“
„Já taky,“ bránil se Kaz. „Jenom je dobře vychované a ví, kdy mlčet.“
Jesper si odfrkl. „Jestli ty máš svědomí, tak má v puse roubík a trčí někde připoutaný k židli.“
„A co tedy dělají vaše ženy, když neumí lovit?“
„Vaří,“ vyslovil důrazně cizinec a já se zašklebila, což mě ale rychle přešlo, když pokračoval dál. „Ženy se chovají tiše a mravně. Nemluví, pokud se jich nikdo na nic neptá. A také neodporují.“
Nevěřícně jsem zamrkala. Něco takového jsem si neuměla ani při nejlepší vůli představit. Ženy, které nemluví? Něco takového neexistuje.
Proč mi vůbec nikdy nikdo neřekl, že v životě není nic jenom na zkoušku, že úplně všechno, co uděláte, se počítá a že můžete chlastat a hulit tak moc, že zapomenete, co jste dělali nebo co vám udělali, ale to, jak jste se potom cítili, se zapomenout nedá?
