Je to vážně tak hrozné, nasadit santovskou čepici na seschlou dýni? Udělala jsem to tak jako tak a pak jsem na sebe natáhla elfí overal.
Když se o vás ví, že máte nějakou duševní poruchu, většina lidí chce buď dělat, že o tom neví, anebo pro ně naopak jste divní, děsiví nebo prostě zajímaví. Hrozně málo lidí umí trefit zlatou střední cestu.
Bez příběhů jsme jen opuštěné ostrovy.
Kdysi jsme byli z dvou odlišných světů: populární kluk a šprtka. Pořád jsme z dvou odlišných světů: dcera policajta a syn zločince.
Tak se rozhodni, Reide. Nemůžeš mě napínat donekonečna a jednu minutu být celej žhavej a další jako kus ledu. Chceš mě milovat, nebo mě chceš zabít?
To poslední, s čím jsem tedy počítala, byla omluva. Ba co víc – pozvání na večeři s Jayem Levinem, zosobněným prototypem bad boye. To mi k němu sedělo asi tolik jako tylová sukýnka k Siriusi Blackovi.
Nech pocity přicházet a odcházet jako příliv a odliv. Neutopíš se, slibuju.
Pokud je posláním každé slušné ženy, aby zaujala své náležité místo ve společnosti (manžel a dům, plus lekce mluveného projevu a piana v salonku), pak si tato konkrétní dospívající žena přeje zůstat neslušná.
Co když tvoje špatný období není období, ale zbytek života?
Co když tvoje špatný období není období, ale zbytek života?
„Jak jsi mi to nedávno řekla v zoo? Něco s koláčem?“ zavzpomínal.
„Že jsi jako koláč se smetanou? Vy to neříkáte?“ zeptala se. „Je to poklona. Tam, odkud pocházím, jsou koláče hrozně suché. A smetana je vzácná jako slepičí zuby.“
