Zavři člověka na sto let do místnosti s tisícovkou knih a pozná milion pravd. Zavři ho na rok do místnosti jen s tichem a pozná sám sebe.
„Jak se může člověk s vašimi impozantními znalostmi ptát, jak se pere prádlo?“
Elias se chytil za kořen nosu a zhluboka se nadechl. „Milá slečno Ettingsová,“ řekl pomalu, „stojíte ve vikomtově zahradě jen ve spodním prádle a perete si šaty ve fontáně. Copak opravdu nechápete podivnost svého jednání?“
Nikdy nezapomenete tvář člověka, který byl vaší poslední nadějí.
Chci být milován pro své nejhorší já stejně jako pro své nejlepší.
Napsat komentář