Appka StoryMe, to je čtení na pokračování. Každá kapitola se čtenářům a čtenářkám zobrazí přesně v tebou určený den a hodinu a číst ji budou v mobilu. Okukovali jsme ji už dlouho, ale až teď jsme ji konečně vyzkoušeli. Do appky píše i řada známých autorů jako Pavel Renčín, Jirka Březina, Kovy nebo Bětka Bílková. My jsme ale team StoryMe poprosili, aby nám doporučil nějaké dobré příběhy od „běžných“ uživatelů, a tady jsou naše recenze. Pokud byste chtěli do StoryMe něco napsat, mrkněte sem.
Tajný člen HumbookTeamu četl příběh Ohněm a krvíViktor postává na Pražském hlaváku a nemůže se dočkat příjezdu jednoho z vlaků. „Mezinárodní noční expres Vltava ze směru Moskva Belorusskaja přijede na druhé nástupiště. Vlak zde jízdu končí.“ Fjodor ale k Viktorově údivu z nástupiště dorazí v doprovodu dvou strážců z Mezinárodního úřadu pro magickou bezpečnost. Tahle skutečnost Viktorovi pořádně zkazí ráno. Nejen to, odstartuje také neočekávanou honbu za ukradeným artefaktem… Příběh hodnotím jako první díl série, jelikož není ukončený. Přichází po kouskách a s každou kapitolou jsem byla zvědavá, co bude dál. Celý námět s magií zasazenou do současné Prahy mi přijde jako skvělý nápad. Připomíná mi to atmosférou Řek Londýna od Bena Aaronovitche, prostě můj oblíbený žánr – městská fantasy. Příběh se za mě celkem dobře přizpůsobil formátu, pro který vznikl. Najdete v něm několik detailů a popisu, hlavní ale zůstává svižný a rychlý děj, takže se v každém kusu příběhu stane něco podstatného. No, s konečným hodnocením si počkám na pokračování.
Marillee četla příběh Jed – hrozba z jihuKdyž nám naše šéfka (tímto tě zdravím, Oli!) zadala za úkol zrecenzovat text z celkem nové platformy StoryMe, chviličku jsem váhala, jestli je tohle zrovna něco, do čeho bych se jinak sama vrhla. Totiž… u téhle appky musíte čekat na pokračování. A to dozajista žádný z nás – knihomolů – nemá rád. Hlavně pokud se vám pod ruku dostane něco skutečně čtivého! …což mně se samozřejmě stalo… Příběh Jed – hrozba z jihu mě opravdu rychle vtáhl do děje a já jakože chci číst dál! Až mě to samotnou překvapilo… Možná za to může fakt, že jsem se poslední týdny nezačetla do ničeho pořádného, u čeho bych si řekla „Jo. To je ono.“ (pokud nepočítám odborné publikace k bakalářské práci, které mi daly to, co jsem zrovna potřebovala), nebo prostě jen fakt, že celej ten svět se složitými jmény a historickým nádechem mě přenesl kamsi do minulosti, kdy jsem si tyhle hutnější příběhy s každým vyjmenovaným povzdechem a prdem prostě a jednoduše užívala. Jako jó, má to nějaké ty svoje mouchy, ale budoucí vojenská jednotka se 100% ženským zastoupením moje jindy spící feministické já přesvědčila!
Endlessbibliophile četla příběh Naděje umírá posledníNaděje umírá poslední – i při čtení na pokračování. A u tohoto příběhu naštěstí nemusela umírat vůbec, protože mě bavil od začátku až do konce. Je to poměrně výstižná situační komedie z prostředí jedné rodiny se sedmi dětmi (které se navíc jmenují podle členů kapely My Chemical Romance. Fakt. Nekecám.) Hlavní hrdinka Helena je nejstarší z nich a umí toho patřičně využít, aspoň ve chvílích, kdy jí zrovna všechno nepadá na hlavu… Doslova. Na tak malý rozsah se toho semele poměrně hodně a u většiny částí se pravděpodobně zasmějete – stejně jako já. Pokud tedy hledáte něco oddechového, co vám zvedne náladu, nebo toužíte po tom se s někým ztotožnit, Naděje umírá poslední je pro vás to pravé ořechové. A i když to autorka Adéla Rosípalová občas trochu přehání a její příběh by se jistě dal adaptovat do úspěšného filmu na Netflixu, i tak si z ní můžete něco odnést. Ale co, to vám neprozradím. To si budete muset přečíst sami…
Radši knihu taky četla příběh Naděje umírá posledníKdyž jsem poprvé četla StoryMe měla jsem za to, že mi to rozhodně nemůže vyhovovat. Vždyť já jsem člověk, co si raději vyhradí týden (třeba svaťák před maturitou.. ehm, ehm…) na to, aby zkouknul všechny díly Přátel za sebou, a měl tam tu okamžitou návaznost. StoryMe takto nefunguje a já se bála toho, jak moc špatně se s tímto sžiju. No, a světe div se, bavilo mě to! Mám pocit, jako kdyby mi někdo psal dlouhé smsky na pokračování a začala jsem se na ně těšit. Navíc (což bych fakt neřekla), jsem si překvapivě rychle uměla živě představit sedmičlenou ukřičenou rodinu, která ale v důležitých a rozhodujících situacích stojí při sobě. Příběh není nijak extra objevný, spíše podsouvá tuto jednoduchou myšlenku, že pokud za vámi někdo stojí, zvládnete všechno (i Coming Out) mnohem snáz. Navíc mě potěšilo, že LGBT tematika zde nehraje prim, ale je představena jako vedlejší linka. Sice výraznější než ostatní, ale stále vedlejší. Tou hlavní je fakt, že být nejstarší sestrou nese spoustu obětování se a lásky.
Mlovesreading četla příběh Spektrum života, aura smrtiSpektrum života, aura smrti od Nikol Horákové je velmi podivná záležitost. Hlavní postava Ester se potýká se ztrátou matky a na půdě nachází její knihy a dopisy, do kterých se ponoří a díky tomu na povrch vyplývá řada matčiných tajemství. Přišlo mi, že se v průběhu několikrát změnil žánr – nejdříve to připomíná ezoterické knihy, pak fantasy, romantiku a nakonec i detektivku. Celé je to psané formou dopisů, což je formát, na který jsem už dlouho nenarazila. Rozsah povídky je poměrně krátký a často působil zbytečně uspěchaně a i díky tomu podle mě docházelo k trochu nepřirozenému skákání mezi žánry a jednotlivými úseky děje. I tak se ale povídka velmi snadno četla, a ač jsem místy byla trochu zmatená skoky v ději, tak mě zajímalo, co se bude dít dál a kam se celý příběh posune. Vždy když mi od aplikace vyskočila notifikace, že je k dispozici další část, tak jak jen to šlo, jsem se pustila do dalšího čtení, abych viděla, kam se děj bude dál ubírat a jak s tématem bude autorka dál pracovat. Než jako nějaký ucelený příběh, to na mě působí spíše jako prolog do delšího a komplexnějšího děje, který má poměrně velký potenciál.
