Claudia Gray: Já v jiné dimenzi učím v Japonsku angličtinu

Claudia Gray je pseudonym úspěšné spisovatelky Amy Vincent, která žije v New Orleans. Dříve pracovala jako právnička, novinářka, dýdžejka a servírka, v současné době je spisovatelkou na plný úvazek. Celý život ji fascinují nevysvětlitelné záhady. Ve volném čase čte, cestuje, vaří a poslouchá hudbu. Před její návštěvou na HumbookFestu jsme se jí s našimi ambasadory zeptali na pár věcí.

Máš na kontě opravdu hodně knih a dokonce i v různých žánrech, tak který tě baví víc? A máš v plánu zkusit napsat něco úplně z jiného žánru, než na jaký jsi zvyklá?

Sci-fi a fantasy mám ráda zhruba stejně, takže je těžké si vybrat. Momentálně jsem psala víc sci-fi a docela jsem si to užila, ale když se mě zeptáte poté, co zrovna dokončím fantasy, tak budu pravděpodobně víc fandit jí. Možná někdy napíšu i knihu, ve které nebude ani špetka nadpřirozena a která bude úplně realistická, ale zatím to nemám v plánu.

Na kterou svou knihu jsi nejvíc pyšná? A pochází z ní i tvůj nejoblíbenější knižní svět?

Nejvíc pyšná jsem na Defy the Stars, Tisíc kousků tebe a Star Wars: Ztracené hvězdy. Můj úplně nejoblíbenější je asi svět, který jsem vytvořila v Ohnivákovi, ostatně ten mi umožnil dostat do jedné knihy desítky různých univerz.

Které ze svých postav se nejvíc podobáš?

Já si myslím, že jsem jako Ciena Ree ze Ztracených hvězd. Ale všichni moji kamarádi mě přirovnávají spíš s Marguerite Cainové.

Jak jsi přišla na nápad na sérii Ohnivák?

Byla jsem zrovna na turné s dalšími dvěma spisovateli a cestovali jsme po celých Spojených státech, navštěvovali různá města, prostředí, podnebí, každý den jsme byli jinde. Pořád se mnou ale cestovali ti stejní dva autoři. Najednou se mě začala držet myšlenka „různé světy, stejní lidé” a základ příběhu jsem nakonec vymyslela ještě před koncem turné.

Bylo těžké tu sérii napsat? Je tam tolik různých dimenzí a celý ten svět je docela komplikovaný. Jak se ti podařilo se v tom neztratit?

Nebylo ani tak těžké psát jednotlivé dimenze, hodně se od sebe liší a fungují samostatně. Náročné bylo vymyslet, jak bude fungovat Ohnivák. Je to kompletně fiktivní technologie, která ale musela čtenářům připadat realistická, jako něco, co je schopné vyprodukovat moderní věda. Takže bylo třeba tomu stanovit limity, co všechno umí a neumí. Jinak by Ohnivák působil příliš magicky, což by v příběhu nefungovalo.

A která dimenze je nakonec tvá nejoblíbenější?

Nejvíc mě bavilo vymýšlet ruskou dimenzi, ale nakonec se mi nejlíp psala ta vojenská dimenze na začátku druhého dílu.

Chtěla bys navštívit nějaká svá ostatní já v jiných dimenzích jako Marguerite? Dokázala bys popsat alespoň jednu další Claudii?

Navštěvovat se v různých dimenzích by byla zábava, pokud by mě tedy nepronásledoval Wyatt Conley! A co se týče nějaké další Claudie, tak když mi bylo 22, chystala jsem se odjet do Japonska a učit tam angličtinu. Brala jsem to jako skvělé dobrodružství a vážně jsem se těšila. Jenomže společnost, pro kterou jsem měla pracovat, pak změnila pravidla a chtěli po mě, abych přiletěla do Japonska na pohovor ještě před tím, než mi tu práci dají. Tehdy jsem se rozhodla, že se nepřestěhuju na druhý konec světa jen proto, abych pak nakonec neměla vůbec práci. Ale kdyby se to stalo, určitě by mi to dost zásadně změnilo život. Zajímalo by mě, jak žije Claudia, která se tenkrát přestěhovala do Japonska.

Jaký je rozdíl mezi tím psát příběh ve světě, který jsi sama vymyslela, a v univerzu někoho jiného?

Cítila ses kreativně omezená, když jsi psala Star Wars knihy? Největší výhodou toho psát příběh ve svém vlastním světě je, že to mám kompletně pod kontrolou – postavy, prostředí, časovou osu apod. Největší nevýhodou je, že neexistuje nikdo, koho byste se mohli na něco zeptat, když si nevíte rady. Pokud se dostanu do úzkých, tak mi nikdo nepomůže, musím sama vymyslet, jak z toho ven. Když píšu nový příběh z již existujícího světa, tak se musím řídit určitými pravidly a nemůžu si dělat cokoliv chci. Ale existuje pak někdo, na koho se můžu obrátit se svými dotazy. Když jsem psala Star Wars knihy, tak bylo skvělé, že jsem mohla čerpat informace a inspiraci nejen z filmů, ale také z komiksů nebo animáků. Navíc jsem měla k dispozici celou řadu průvodců i obrazových materiálů, díky kterým jsem mohla zkoumat postavy nebo vesmírné lodě, které se ve filmech mihly třeba jen na pár sekund. Star Wars je neuvěřitelně bohatý svět a bylo skvělé z něj čerpat, vůbec jsem se necítila limitovaná, naopak jsem byla nadšená z toho, že můžu prozkoumat různé části Star Wars univerza.

Co tě na Star Wars baví ze všeho nejvíc? Máš oblíbený filmový díl a postavu?

Upřímě řečeno, nejlepší je ta šíře a fantazie celého Star Wars univerza. George Lucas je podle mě v budování světů podobně dobrý jako třeba Tolkien. Kdo by pak nechtěl být jeho součástí? Já rozhodně chci! Co se týče filmů, tak mezi mé nejoblíbenější patří Impérium vrací úder, i když Poslední z Jediů je v těsném závěsu. A nejvíc mám ráda princeznu Leiu, dost mě ale baví i Qui-Gon Jinn, Rey, Obi-Wan Kenobi, Ahsoka a Lando Calrissian.

A poslední otázku jsi už asi dostala milionkrát, ale stejně se musíme zeptat. Proč vůbec vystupuješ pod pseudonymem a jak sis vybrala zrovna jméno Claudia Gray?

Po pravdě řečeno jsem si vymyslela pseudonym jenom proto, že jsem si myslela, že to bude zábava. To je vše! Když jsem byla malá a zjistila jsem, že někteří autoři píší pod vymyšlenými jmény, přišlo mi to strašně cool a řekla jsem si, že to taky udělám, pokud někdy něco napíšu. Tak jsem to udělala. Claudia Gray pochází z jednoho starého knižního a televizního příběhu Já, Claudius, který je můj nejoblíbenější.