Dřív jsem na lásku koukala jako na nějaké puzzle. Přišlo mi, že na to, aby k sobě dva kousíčky pasovaly, si musí být dostatečně podobné. Teprve vedle tebe mi došlo, že jsme si podobní až moc. Když nás pak spojíš dohromady, vznikne ti úplně stejný tvar, akorát větší. Jenže když k sobě dáš dva hodně odlišné kousky, najednou vytvoříš něco naprosto nového.
„Jak se může člověk s vašimi impozantními znalostmi ptát, jak se pere prádlo?“
Elias se chytil za kořen nosu a zhluboka se nadechl. „Milá slečno Ettingsová,“ řekl pomalu, „stojíte ve vikomtově zahradě jen ve spodním prádle a perete si šaty ve fontáně. Copak opravdu nechápete podivnost svého jednání?“
„Jak se může člověk s vašimi impozantními znalostmi ptát, jak se pere prádlo?“
Elias se chytil za kořen nosu a zhluboka se nadechl. „Milá slečno Ettingsová,“ řekl pomalu, „stojíte ve vikomtově zahradě jen ve spodním prádle a perete si šaty ve fontáně. Copak opravdu nechápete podivnost svého jednání?“
Nikdy nezapomenete tvář člověka, který byl vaší poslední nadějí.
Napsat komentář