Lidé, kteří žijí zítřkem, nikdy neriskují. Příliš se bojí následků. Zatímco lidé, kteří žijí dneškem, nemají co ztratit, takže se rvou zuby nehty. Chci tím říct, že by ses možná mohla přestat tolik soustředit na svou budoucnost a na to, jestli se dostaneš na školu a co bude pak, a… začít trochu žít. Zažít nové věci, seznámit se s novými lidmi. Už teď můžeš mít život, jaký chceš, jen si to musíš zařídit, věř mi.
„Jak se může člověk s vašimi impozantními znalostmi ptát, jak se pere prádlo?“
Elias se chytil za kořen nosu a zhluboka se nadechl. „Milá slečno Ettingsová,“ řekl pomalu, „stojíte ve vikomtově zahradě jen ve spodním prádle a perete si šaty ve fontáně. Copak opravdu nechápete podivnost svého jednání?“
„Jak se může člověk s vašimi impozantními znalostmi ptát, jak se pere prádlo?“
Elias se chytil za kořen nosu a zhluboka se nadechl. „Milá slečno Ettingsová,“ řekl pomalu, „stojíte ve vikomtově zahradě jen ve spodním prádle a perete si šaty ve fontáně. Copak opravdu nechápete podivnost svého jednání?“
Nikdy nezapomenete tvář člověka, který byl vaší poslední nadějí.
Napsat komentář