První půlka roku 2020 byla i kvůli karanténě prostě hned pryč a máme pocit, že jsme vůbec nic nestihli. Mysleli jsme si, že budeme víc číst, a asi jsme i víc četli, ale rozhodně to tempo nebylo tak vysoké, aby výrazně zkrátilo náš seznam knih k přečtení. Pokud jste na tom stejně a chcete dohnat poslední půlrok, trochu vám pomůžeme s výběrem, protože je jasné, že všechno se stihnout fakt nedá (zvlášť když brzy začnou vycházet další pecky). Celý HumbookTeam dal dohromady top knih posledních šesti měsíců a tady je máte.
Náš první HumbookTip a kniha, která mě totálně dostala hlavně tím, jak je jiná! Young adult mix Příběhu služebnice a Pána much, hodně drsný svět, až thrillerová atmosféra, která vás občas bude dusit, ale taky skvělá romantická linka, která to celé zase trochu vytáhne z beznaděje (je tam až za půlkou, na začátku se krásně rozvíjí situace mezi dívkami, které nastupují svůj prokletý rok a je super, že to tam má dost prostoru). Recenze se obecně shodují, že konec je fakt top strop a že je tahle kniha dost svěží vítr ve fantasy přeplněných poličkách young adult u nás. Navíc je to standalone, takže žádné čekání na další díl, čemuž já osobně fakt dost tleskám. Nenechte se zmást růžovou obálkou, tahle kniha vás rozloží. A na závěr ještě doporučím skvělý fan art hlavní hrdinky od Dory, která je po Mii z Nikdynoci z její tvorby můj druhý nejoblíbenější a mám ho nastavený na tapetě mobilu.
Když člověk čte young adult fantasy už nějakou dobu, většinou ho máloco překvapí. Čtyři mrtvé královny mě ale chytly už od začátku a vlastně nevím, co bych na nich mohla zkritizovat. Střídají se tam kapitoly čtyř královen a Keralie, přičemž autorka vyrovnává akci různými flashbacky a postupným odhalováním různých tajemství, kterých je v knize opravdu požehnaně. Zápletka nejprve vypadá poměrně prvoplánově, ale čím dál víc se to zamotává a nakonec všechno vyvrcholí ve velké finále, které nemůže odhadnout ani ostřílený YA fantasy čtenář. Příběhu nechybí ani krásné citáty, vtipné scény a romantická linka, takže podle mě má prostě vše potřebné. Nejvíc vás určitě zaujme samotný námět čtyř královen, kolem jejichž smrti se točí celý příběh. Kdybych měla knihu k něčemu přirovnat, řekla bych, že jsou to lépe zpracované Tři temné koruny se špetkou Šesti vran. Za mě jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla.
Dámy a pánové, tohle chcete. Holubice a had je konečně young adult, která se něčím vymyká zajetým kolejím a nutí vás otáčet jednu stránku za druhou a překvapí vás tam, kde to čekáte nejméně. Z některých pasáží vám půjde mráz po zádech a u jiných se neubráníte smíchu nad tím, co občas vyvádí hlavní hrdinka (která je fakt osobnost, sprostá jako námořník a prostě boží). Vyskytuje se tam skvěle vybudovaný unikátní magický systém, který má svá pravidla a zákonitosti (ne, fakt tam nebudou magii tahat jen tak odnikud). Už jenom kvůli tomuhle si knížka vysloužila druhý HumbookTip, ale tím to nekončí. Máte tam i romantickou linku, díky které se od knížky nebudete moci odtrhnout a díky které si ráno budete nadávat, že jste nešli spát dřív. Takhle by měly vypadat young adult knihy. Originální, čtivé, s postavami, které chcete potkat i v reálu, s nápadem, s pravidly, bez milostných trojúhelníků, bez vyvolených, co to zjistí náhodou a pak zachrání svět.
Každé srdce je bránou je kniha, která mě překvapila tím, jak je divná, boží, geniální a úplně jiná. Není to kniha pro každého, ale kdo má trochu otevřenou mysl a nebojí se trochy podivnosti, tomu se kniha líbit bude. Mě se líbila moc! Příběhy totiž dost často končí tím hezkým návratem zpátky domů, jenže co bylo potom? Můžete se po návratu z Říše divů spokojit s naším šedým světem? A co když svět, kam jste cestovali, byl svět mrtvých a vaši rodiče trvají na barevném šatníku? Naštěstí existuje řešení. Internátní škola, kde zjistíte, že nejste jediný cestovatelé mezi světy. Že na to nemusíte být sami a můžete svoje dojmy sdílet s ostatními dětmi. Kniha je taková hezky tenká, na cesty ideální. Zvlášť pokud ty cesty povedou nějakou skrytou branou.
Nebe ze zlata je naprosto kouzelný příběh plný pomalé hate → love romantiky se sympatickou hlavní hrdinkou a neuspěchaným dějem. Možná i díky tomu, že se mi do ruky běžně podobné příběhy nedostávají, nebylo vůbec těžké se do příběhu zamilovat. Do vtipných a jízlivých poznámek, do scének jak připravených pro film (prosím, nechtěl by to někdo zfilmovat? Smutně koukám…) a do způsobu, jakým jsou vykresleni hlavní hrdinové, se podle mě zamilujete také. Navíc ta atmosféra! Dvacátá léta dvacátého století, večírky, oslavy, krásné šaty, galantní muži… Příběh mi utekl jako voda a i když jsem tam nenašla nějaké „svět zachraňující“ drama, tak mě to nesmírně bavilo. Navíc tam také (pokud budete pozorní) objevíte spoooustu nádherných a hlubokých myšlenek, které vám doporučuji si zapisovat. Jsou to jedny z těch, ke kterým se ráda vracím.
Taky znáte ty dny, kdy vaše oči odmítají byť i jen představu o čtení, ale vaše mysl i přesto lační po příbězích? Na to jsou skvělé audioknihy (fakt, věřte mi, mám to odzkoušené). Potřebujete protáhnout nohy, někam se přemístit, nebo prostě jen sedíte v tramvaji (potažmo v šalině) a k tomu vám do uší vypráví temný příběh hlas Anity Krausové, který vzápětí střídá Vasil Fridrich, jehož hloubky vašim chloupkům na rukou dají vedle samotného děje druhý důvod, proč by měly stát. Zmizení Sáry Lindertové je navíc příběh, jehož jednotlivé kapitoly vás nikdy nezasytí dostatečně a vy prostě musíte pokračovat v knize dál, abyste zjistili, co se to tam ksakru děje a kdo v tom zmizení má prsty (a proč jsou všude vrány?). Mnoho otázek, ale ještě mnohem více odpovědí, které se postupně odkrývají, a lidi na vás blbě koukají, protože vy stále sedíte v té tramvaji, sluchátka na uších, pusu zkroucenou do písmene O a pokyvujete hlavou k projevení souhlasu o propracovanosti tohoto příběhu.