Knihu divů, která by se také dala nazvat biblí začínajících i pokročilejších spisovatelů, jsme tentokrát nedali číst Humbook blogerům, jak je v seriálu 5 názorů na… běžné. Tuhle ilustrovanou příručku tvůrčího psaní jsme dali do rukou mladým spisovatelům, kteří podle nás dokáží nejlíp posoudit, jestli vůbec k něčemu je. Pomohla by jim s psaním jejich debutu, nebo jim pomůže teď, když píší další knihy?
Obyčejně se snažím radám ohledně psaní vyhýbat, protože jsem za ty roky zjistila, že každý autor má svůj osobitý styl, který mu vyhovuje. Pak se mi dostala do ruky Kniha divů a musím říct, že Jeff VanderMeer mě neskutečně překvapil. Kniha, vhodná pro jak pro začínající, tak pokročilé autory, podává jasný přehled o tom, co by měl každý příběh mít, jak ho vystavět, jak napsat věrohodné postavy, čeho se má autor vyvarovat. Co však dělá jeho příručku výjimečnou, je fakt, že nemá jen jednu odpověď na otázku „Jak psát?”– VanderMeer demonstruje hned několik různých postupů a způsobů, jak příběh vyprávět a celkově pojmout na ukázkách z vybraných děl, navíc doprovázený rozhovory a krátkými vsuvkami v podobě esejů od mnoha dalších známých autorů v žánru. Aby toho nebylo málo, kniha mě nadchla svou obrazností, ilustracemi a celkovou grafickou úpravou – autor nenechá čtenáře chvilku vydechnout a z každého obrázku či ilustrace do něj pumpuje přívaly inspirace, nemluvě o úkolech a psacích cvičeních, které si pro čtenáře připravil. Za mě zatím nejlepší příručka, která pro autory (fantastiky) mohla vyjít.
Kniha divů je hra, dvojí hra, a je jen na čtenáři, jak k ní přistoupí! Troufám si říct, že je to od autora chyták – abyste mi rozuměli, v životě jsem nedostala do ruky komplikovanější příručku. Jeff Vandermeer se rozhodl napsat průvodce světem tvůrčího psaní, který je obrovský, těžký, plný ilustrací, map, vsuvek, odboček a komplikovaných cest, které zdánlivě nikam nevedou. Brodíte se horou šílených obrazů a obtížných vět, pochybujete o svém i autorově duševním zdraví. Jenže! Vandermeer je génius – jeho kniha jakoby ilustrovala samotný proces psaní. Takhle přesně vypadá moje hlava, když se zakousnu do nového příběhu. Jako shluk obrazů, jako generátor náhodných slov, jako chaos. Musíte na jeho hru přistoupit, ponořit se dovnitř, do vlastního nitra a spolu se čtením rovnou tvořit. Nehledejte v tom přímočarý návod, jak psát. Návody jsou k ničemu. Hledejte v tom zábavu, cvičení, naplno zahoďte zábrany a hrajte si! Pro začátečníky v psaní to bude komplikovanější, ale pokud máte dostatek představivosti (jakože byste měli mít, pokud chcete psát!), kniha vás spolkne a nepustí. Jen se nesmíte bát otevřít všechna pomyslná dvířka, co jste ve své hlavě zavřeli.
Kniha divů není jen nějakou další „nudnou“ příručkou, co se vám snaží vtlouct do hlavy spoustu pravidel a rad, ve kterých nakonec ztratíte přehled – aspoň tak na mě působila většina příruček o psaní, které se mi doposud dostaly do rukou. Nejvíce jsem na příručce ocenila četné grafické ilustrace a partu roztomilých průvodců, kteří srozumitelně vysvětlují a doplňují jednotlivá témata. Za sebe mohu říct, že jde o velmi povedený a ucelený soubor informací pro všechny začátečníky, co si chtějí udělat jasno v tom, jak začít psát, co psaní obnáší, a jak se připravit nebo vyhnout nepříjemným nástrahám, jež na takového spisovatele při jeho cestě čekají. Dokonce si myslím, že nezklame ani ty zkušenější spisovatele.
Kniha divů je bohužel paperback. Takže očekávám, že pokud se k ní budu někdy vracet, jakože k příručce či učebnici se člověk obvykle vracívá, nebo ji někomu budu půjčovat, dřív nebo později se promění v pestrobarevný salát. I když ono je to možná jedno. Musím totiž přiznat, že se ke Knize divů nikdy vracet nebudu. A když už, tak jen, abych se pokochal nádherou ilustrací, které se doopravdy povedly a spousta z nich by si zasloužila své místo v rámu. Jak si ale stojí obsah onoho téměř čtyřsetstránkového zvířete? Ve zkratce, ono to tam všechno je – základy i pokročilejší věci, úkoly pro autory, které vás donutí zamyslet se nad vlastním psaním, přehodnotit reálie vámi vytvářeného světa a motivace postav. Ale k tomu všemu se člověk musí prokousat spoustou balastu. Musím jen pokrčit rameny a říct, že pro úplné začátečníky, kteří se nebojí poněkud zvláštního slohu – jehož zvláštnost však, přiznávám, může být pouze záležitostí osobní preference – není Kniha divů úplně k zahození. Já ji ale nejspíš pošlu dál a zdokonalovat se budu onou lety ozkoušenou metodou sestávající z čtení, psaní, čtení, psaní, čtení a zase psaní.
Kniha divů je obsáhlá netradiční příručka s mnoha radami, v nichž si každý dokáže najít to své. Ale pozor! Tato kniha není žádné lehké čtení před spaním! Autor nám zde přináší spoustu rozsáhlých informací a dlouhých, často i složitých textů, které zpestřuje humorem a ilustracemi. Díky názorným příkladům a jejich důkladnému rozebraní je snadnější pochopit problematiku daného tématu. Autoři, ať již začínající nebo pokročilejší, tak mohou sami snadněji posoudit své texty a zjistit, zda by se nedaly ještě vylepšit. Kniha je vlastně takový rozcestník. Ukazuje nám směry, kterými se můžeme vydat, a radí nám, jak ten náš vlastní směr nejlépe vybrat. A ano! Je tu i kapitola pojednávající o tom, jak a kde nejlépe začít vyprávět svůj příběh!