7 nejlepších polibků v knihách

Podzim je, jak všichni víme, plný skvělých knižních novinek. Než se do nich ale pustíme, máme pro vás tipy na knížky, které vyšly už v minulých měsících a rozhodně byste je neměli minout. Ptáte se, jak jsme je vybírali? Samozřejmě podle nejlepších polibků – protože dobrá romantická linka je prostě základ každého příběhu.

Pokud si nechcete vyzradit část zápletky, čtěte na vlastní nebezpečí. Pasáže z knih mohou obsahovat spoilery.

Šarlatový závoj
Aneb když se polibek z donucení bolestně prohloubí

Na vteřinu se ani nepohne. Nehnu se ani já. Prostě tam jen tak stojíme, jeho ruka stále svírá mou tvář, dokud mi v břiše nevzplane rychlý a horký pocit ponížení. Ačkoli mám jen omezené zkušenosti, jednoho nebo dva muže už jsem v životě líbala a vím, že to nemá být takhle strnulé a trapné a…

Chci se odtáhnout, tváře mě pálí, ale jeho volná ruka se rychle zvedne, aby mě chytila v pase, a přitiskne mě k sobě. Když polekaně zalapám po dechu, jeho ruka mi vklouzne do vlasů a on mi zakloní hlavu, aby polibek prohloubil. Moje ústa se v reakci na to instinktivně pootevřou a v okamžiku, kdy se naše jazyky dotknou, se ve mně rozhostí divoké horko – pomalejší než předtím, ale silnější a dusivější. Bolestná touha místo pulzování. Zavřu před ní oči – jsem proti ní bezmocná – a obtočím Michalovi ruce kolem krku, přitisknu se k němu blíž a vychutnávám si ten zvláštní pocit. Jeho dech je chladnější než můj. Jeho tělo je větší, tvrdší, dost smrtící na to, aby zabíjelo. I když se k němu tisknu, přizpůsobuju se jeho tělu, zoufale se snažím nalézt tření, přijmout jeho těžkou váhu, nedokážu se přiblížit natolik, abych zmírnila tu touhu, nedokážu ho přimět, aby mě úplně obklopil. Ne, drží mě jako sklo, až mám pocit, že snad začnu křičet. Možná už křičím. Protože tohle je Michal. Michal. Nemůžu… Neměla bych…

Ocelová liga
Aneb když pocity z polibku přebijí všechno ostatní

Mito si lehne vedle mě, zapře se o loket a podívá se na mě. A já konečně vidím tu pravou volnost. Přejede mi prstem po tváři, obkrouží mi čelist až ke rtům, kde ho chytnu mezi zuby, ale jen zlehka. Když se ke mně sklání, na rtech mu pořád hraje úsměv, a já to cítím, cítím, cítím to všechno.

Líbá mě, líbám ho, naše rty spolu skoro zápasí, jako bychom si teprve teď vyznali city a šli do toho všeho poprvé. Neskutečně dlouho se k sobě jen natahujeme se rty u sebe, než konečně zapojíme i ruce.

Všemi smysly
Aneb když je zamilovanost hořkosladká

S  úsměvem jsem přikývla a  spolkla knedlík, který mi narostl v krku. Než stačil něco dodat, vytáhla jsem se na špičky, objala Joshe kolem krku a políbila ho. Líbala jsem ho bezhlavě, takže do něj proudila veškerá moje láska, moje lítost, moje zoufalství.

Opřel mě zády o strom, vzal moji tvář do dlaní, jako bych byla něco křehkého, a  s  očividnou úlevou polibek opětoval. Všechno v mém těle po něm volalo a já se tomu poddala, přitiskla se k němu a vychutnávala si pocit, že dokážu být do někoho tak zamilovaná.

Na Joshovi bylo všechno tak dokonalé, a přesto tak pokažené.

Úsvit Onyxu
Aneb když se celé roky čekání promění v jediný okamžik

Roztřeseně vydechl a s nečekanou něhou přiblížil svá ústa k mým.

Když jsem k němu přitiskla rty, zasténal, jako by celé dny zadržoval dech. Možná celé roky. Jako by čekal právě na tento okamžik. Chápala jsem ho. Ten pocit, že mě líbá, že mě přivíjí do náruče a že cítí totéž co já, byl milionkrát lepší než cokoli, o čem jsem kdy snila.

Jeho rty byly měkké, vlhké a pátravé. Nespěchal, vychutnával si má ústa a mazlil se s nimi, až se mi rozechvívala veškerá nervová zakončení v těle. Když sevřel mé vlasy, aby si mě přitáhl blíž, vzplála jsem a vzdychla. Prsty jsem mu jemně, něžně hladila krk. Zasténal. Chytila jsem jeho spodní ret mezi zuby a sála, jak jsem z něj chtěla vymámit další z těch hlubokých hrdelních mužných zvuků. Potřebovala jsem je víc než vzduch v plicích.

Snad vnímal moji touhu, protože mě políbil vášnivěji a jeho zdrženlivost se změnila v hlad a zoufalství. Zvedl ruku z mého pasu na moji tvář, naklonil mi bradu a jazykem mi zajel do úst s takovou vervou, že jsem se ne ubránila vzdechu. Na hrudi jsem ucítila, jak v té jeho zachřestil zlomyslný chechot.

A potom byl konec.

Roztříštěná láska
Aneb oznámení, na které hravě přistoupíte

„Políbím tě.“

Koutky úst mi zacukaly úsměvem plným úlevy a srdce mi vyskočilo až do krku. „To žádáš o svolení?“

„Ne,“ zavrtěl hlavou a hlas měl hluboký a chraplavý. „To ti oznamuju.“ Položil mi dlaně na tvář a přitáhl si mě k sobě. Naše rty se setkaly se zcela novou intenzitou. Hladově jsem mu polibek oplácela a po páteři mi přitom přebíhal elektrický výboj.

Chytil mě za boky a zvedl mě. Objala jsem ho kolem pasu nohama, když mě odnesl až k náklaďáčku. Tiskli jsme se k sobě vší silou, cítila jsem ho na každém kousku těla, a pořád mi to nebylo dost.

Byl to zoufalý, surový hlad. Kousla jsem ho do rtu. Zavrčel a přinutil mě víc otevřít ústa, aby mi mohl mezi rty vniknout jazykem. Stiskla jsem ho stehny a vyšla jsem mu vstříc. Prsty mě chytil za vlasy na zátylku a zatáhl. Odpověděla jsem mu zasténáním.

Devatenáct schodů
Aneb když se vaše sny stanou realitou

Koutkem oka zahlédla, že Babs zašla dovnitř a  Clayton stojí v diskrétní vzdálenosti, plně zaměstnaný noční oblohou. Pohled jí sklouzl k Rayovým rtům.

„Ach, Nellie,“ vydechl, objal ji a jejich rty se dotkly. Ten polibek byl přesně takový, jaký si ho vysnila, teplý, dlouhý a hluboký.

Ovinula mu ruce kolem krku a přitáhla si ho ještě blíž. Měla pocit, jako by se její duše vpíjela do té jeho, jako by se čas zastavil, svět se přestal točit a z války zbyla jen matná vzpomínka. Kdyby si někdy měla vybrat okamžik, který by měl trvat věčnost, napadlo ji, vybrala by si tenhle.

Elegie zapomenutých bohů
Aneb když je vážný rozhovor potřeba prokládat polibky

„Pořád bych si tě chtěl vzít. Pokud… pokud mě budeš chtít.“

Robin pootevřela ústa, v tu chvíli ji však slova znovu zradila. Místo toho našla jeho rty, suché a teplé. Zavřela oči, přisunula se k němu ještě blíž, pohnula hlavou, aby ten polibek prohloubila. Kai si ji přitáhl oběma pažemi, takže napůl ležela na jeho hrudi, zatímco na levé lopatce cítila jeho ruku, druhou jí odhrnul pramínky vlasů, které se jí při tom pohybu uvolnily zpoza uší.

Robin se od něj nepatrně odtáhla, nosem se dotkla toho jeho.

Dřív ucítila, než zaslechla, jak se pod ní Kai směje.

„Zeptej se mě, Kaii.“

„Mohla bys mě ještě jednou políbit?“

Lípla mu na ústa rychlou pusu, než se od něj s úsměvem odtáhla. „Na tohle ne.“