Dějiny jsou plné legendárních polibků a osudových lásek, a my vám to dneska dokážeme naprosto bezkonkurenční sbírkou sedmi skvělých historických YA knih. Pojďte se s námi ponořit do scén, které vám vykouzlí úsměv na tváři, ale možná taky trochu husí kůži.
Než se pustíte do čtení, varujeme vás, že se tu mohou vyskytovat spoilery!
Jak se zbavit vévody v deseti týdnech„Tedy jen takový experiment?“
„Ano. Jen tady stůjte a nehýbejte se.“
„Takhle?“
„Přesně tak. Ale musíme si pospíšit, než kolem někdo půjde.“
„Souhlasím.“
„Tedy jen malou pusu?“
„Jestli to je to, co chcete.“
„Je,“ hlesla a vytáhla se na špičky. „Měla bych zavřít oči?“
„To je na vás.“
„Vy je zavřete?“
„Patrně.“
„Jen mějte na paměti, že jsem ještě nikdy nikoho nepolíbila.“
„To doufám.“
„Vy ano?“
„Neříkala jste něco o tom, že si musíme pospíšit?“
„Jistě.“ S tím se k němu naklonila, letmo se dotkla ústy jeho rtů a zas honem došlápla zpět na zem. „Víte, opravdu není fér očekávat, že to udělám já. Copak by gentleman neměl…“
Zbytek jejího argumentu se rozplynul ve chvíli, kdy se k ní Aidan sklonil a přitiskl svá ústa na její. Zpočátku ji líbal velice něžně, sotva se dotýkali, než jí olízl ret jazykem a pak…
Petr a Lucie„Nemusím vědět všecko. Když se ptáme proč, tak to znamená, že si nejsme jistí, nebo taky, že to není dobré. Teď když mám ráda, proč přestalo existovat! Stejně tak kde, kdy, protože, jak! Moje láska je, moje láska je. Ostatní existuje, jen když se to mojí lásce líbí.“
Políbili se. Déšť toho využil, proklouzl pod nešikovný deštník a konečky prstů je pohladil po vlasech a tvářích; vypili chladnou kapičku mezi rty.
EmmaDíval se na ni s vřelým uznáním. Emmu to zahřálo u srdce – a za okamžik ji ještě víc potěšilo drobné gesto, jež prozrazovalo víc než pouhé běžné přátelství. – Vzal ji za ruku, Emma netušila, zda mu vyšla vstříc – snad mu ji i sama nabídla – a on tedy uchopil její ruku do své, stiskl ji a nepochybně se užuž chystal pozvednout ji ke rtům – když tu ji z jakéhosi náhlého rozmaru pustil. – Kde se v něm vzaly takové zábrany, proč se najednou rozhodl jinak, když už přitom bylo skoro po všem, to Emma netušila. – Bývalo by bylo lépe, pomyslela si, kdyby se byl nezarazil. – Jeho původní záměr byl ovšem jednoznačný.
Národní opruzení„Jsi zasnoubený.“
„Ze svatby sešlo.“ Boženino srdce poskočilo. „Ale ty jsi vdaná.“
„Jenže nešťastně.“
Zastyděla se. Ne, to nebyl stud. Cítila křivdu. Kdyby tenkrát nepodlehla nátlaku svých rodičů, nemusela by se teď cítit před mužem, kterého miluje, jako…
„Barunko?“
Odvážila se mu pohlédnout do očí. Přitiskl si ji k tělu a něžně políbil. Dlouze, láskyplně, bez zbytečných vášnivých vzdechů a patetických záklonů. Nepotřebovali si před sebou hrát na oběti chtíče. Pojil je k sobě ryzí cit, který navždy zůstane jejich tajemstvím. Tato noc bude jedinou možnou esencí jejich vztahu. Oba cítili, že do ní vkládají všechna miluji tě, která si v budoucnu mohli říct, ale nikdy je nevysloví.
Tess z D‘Ubervillů„Pokud budeš doopravdy šťastný, že budu tvou ženou, a pokud máš za to, že si mne doopravdy toužíš vzít…“
„Ale nejdražší, jistěže ano!“
„Jedině pokud si to neskonale přeješ a skoro beze mě nejsi schopen žít, ať jsem se dopustila čehokoli, přiměje mě to k přesvědčení, že ti mám dát souhlas.“
„Vždyť souhlasíš, říkáš ano, vím to. Budeš navždycky moje.“ Přitiskl ji k sobě a políbil ji.
„Ano.“ Jakmile to řekla, křečovitě a bez slz se rozeštkala, až to s ní škubalo. Naprosto neměla sklony k hysterii a Clare byl zaražen.
„Proč pláčeš, má drahá?“
„Ani vlastně nevím – jsem tak ráda – že jsem teď tvoje, a že ty jsi šťastný.“
Jane Eyrová„Pane Rochestere, jestli jsem někdy v životě udělala nějaký dobrý skutek – jestli jsem si někdy pomyslela dobrou myšlenku – jestli jsem někdy pronesla upřímnou a nevinnou modlitbu – jestli jsem si někdy přála něco správného – tak teď jsem za to odměněna. Být vaší ženou pro mě znamená být tak šťastná, jak na zemi šťastná být můžu.“
„Protože si libuješ v sebeobětování.“
V sebeobětování! Co obětuju? Vyměním hladovění za potravu, očekávání za spokojenost. Výsada, že můžu obejmout to, čeho si cením – přitisknout rty na to, co miluju – spočinout na tom, čemu důvěřuju: to má být nějaká oběť? Pokud ano, tak si opravdu libuju v sebeobětování.
Světlo v temnotách„Ty máš být se mnou,“ řeknu mu. „Patříš ke mně!“
„Já vím,“ odpoví. „A ty ke mně.“
„Já vím.“
„Opravdu?“
Přikývnu.
Oběma rukama mě uchopí za tváře.
„Zachránilas mi život,“ řekne mi. „A teď patří tobě.“
Znovu přikývnu. Max mě políbí na rty zmáčené slzami.
Patříme k sobě.
A spolu přežijeme všechno.
Poslední merenda roku 2024 je tady 🤩 Dozvíte se, co vychází v listopadu, a tradičně pro vás máme i pár infošek z knižního světa.
Podzim je, jak všichni víme, plný skvělých knižních novinek. Než se do nich ale pustíme, máme pro vás tipy na knížky, které vyšly už v minulých měsících a rozhodně byste je neměli minout. Ptáte se, jak jsme je vybírali? Samozřejmě podle nejlepších polibků – protože dobrá romantická linka je prostě základ každého příběhu. Pokud si nechcete […]
Můžeme si nalhávat, že knížky čteme kvůli zápletce, všichni ale ve skrytu duše čekáme na to, až se dvě hlavní postavy konečně dají dohromady. A ať už jim to trvá děsně dlouho, podezřele krátce nebo cokoli mezi tím, ten polibek, který následuje, vždycky stojí za přečtení. A dneska pro vás máme hned sedm takových! Před […]
