V tu chvíli jsem nad ničím nepřemýšlel, jenom jsem se soustředil na to, aby moje rty odpovídaly těm jeho. Zamiloval jsem se do místa, které nám tuto chvíli umožnilo. A plně jsem si uvědomil, že se zamilovávám do něj.
„Jak se může člověk s vašimi impozantními znalostmi ptát, jak se pere prádlo?“
Elias se chytil za kořen nosu a zhluboka se nadechl. „Milá slečno Ettingsová,“ řekl pomalu, „stojíte ve vikomtově zahradě jen ve spodním prádle a perete si šaty ve fontáně. Copak opravdu nechápete podivnost svého jednání?“
„Jak se může člověk s vašimi impozantními znalostmi ptát, jak se pere prádlo?“
Elias se chytil za kořen nosu a zhluboka se nadechl. „Milá slečno Ettingsová,“ řekl pomalu, „stojíte ve vikomtově zahradě jen ve spodním prádle a perete si šaty ve fontáně. Copak opravdu nechápete podivnost svého jednání?“
Nikdy nezapomenete tvář člověka, který byl vaší poslední nadějí.
Napsat komentář