6 věcí, které mě naučily YA knihy

Young adult knihy mají svoje mouchy, i tak mě ale silně ovlivnily. Na tomhle žánru jsem vyrůstala a procházela si spolu s knižními hrdinkami všemi možnými zážitky, co k pubertě paří. (To zní, jako by mi bylo dvaadevadesát! Tak jen tak pro pořádek, není. ????) Dnes bych se tedy chtěla věnovat šesti poznatkům, které mi YA literatura přinesla. Doufám, že tuhle životní lekci oceníte – fakt byste měli. ????

„Ale to, že si něco strašně moc přejete, ještě neznamená, že se to taky splní. Anebo jo?“ – Jenny Han: Oko za oko

Přání a cíle jsou důležité. Je potřeba někam směřovat, i když třeba přesně nevíte kam. Jenom si musíte dávat pozor, co si přejete a za čím jdete. Někdy se vám to totiž splní a vy pak zjistíte, že vaše činy mají úplně jiné důsledky, než jste zamýšleli. Kat, Mary a Lilia ze série Oko za oko by vám o tom mohly povídat…

„Jdi a staň se hrdinou.“ Rozhlédla se kolem sebe, jako by něco hledala. „Nebo možná mrtvolou. Nevím, co z tebe nakonec bude.“ – Sebastien de Castell: Černé znamení

Jo, odvaha je fajn věc. Ale já nepatřím do Nebelvíru, abych se vrhala do každého nebezpečí, které potkám. My v Havraspáru neradi skáčeme do věcí po hlavě a radši si je promyslíme předem. Takže má Ferius Parfax ze série Divotvůrce jako vždycky pravdu (a navíc skvělý smysl pro humor). Občas je lepší nejdřív přemýšlet, než se člověk nechá zabít.

„Každé dveře mají klíč. Každý problém má řešení.“ – Marie Lu: Warcross

Nádech, výdech. Každá situace se dá nějak vyřešit, nemá smysl se zbytečně děsit nebo rozčilovat. Jako Emika ve Warcrossu i vy dokážete zvládnout o dost víc, než si myslíte. Stačí dýchat, být v klidu a snažit se – a zbytek se tak nějak vyřeší sám. Nebo si zkrátka nechte od někoho pomoct, to taky není špatné.

„Já žádné odpovědi nemám. Mám jen otázky.“ – Kayla Olson: Hrady z písku

Taky vám přijde, že život je jen chaos? Nic vám nedává smysl? Vše se odvíjí kolem vás moc rychle a nestíháte sledovat? Pořád mluvíte v otázkách, protože vám nic není jasné? Pak máte dvě možnosti – buď jste:

a) protagonista z young adult knížky, který omylem vypadl do reálného světa, protože s jeho knihou někdo jel pod dálnici D1,

b) trochu šílení a možná byste si měli najít psychiatra. Ne, že bych vás chtěla nějak vyděsit nebo tak.

„Jsme mladí, svobodní a bezstarostní. Jsme rozesmátí a blázniví a my.“ – Amy Zhang: Tady končí svět

Carpe diem, YOLO, žiješ jen jednou – nezáleží, jak tenhle fenomén popíšete. Žít každý den, jako by byl můj poslední, odvázat se, odvážit se a užívat si… nic z toho není pro perfekcionistu a introverta jako jsem já zrovna snadné. Ale uznejte, že hrdinům v YA tenhle model života funguje docela dobře, ne? Koukněte na Micaha a Jamie z knihy Tady končí svět – i když to možná není zrovna nejzářnější příklad…

„A pak už se všichni dívali na mě. Kdybych věděla, že se stanu takovým středem pozornosti, možná bych si učesala vlasy.“ – Alwyn Hamilton: Zrádce trůnu

Jak říká Amání ze série Poušť v plamenech, vlasy jsou důležité. Ať už se chystáte způsobit převrat, pronést politický projev, převzít Nobelovku nebo dát někomu pusu… Prosím vás, učešte se na to. Ještě mi potom rádi poděkujete za to faux pas, kvůli kterému by se jinak převrat nepodařil, nebo by od vás vaše drahá polovička s křikem utekla.