Osudové setkání Edwarda Cullena a Belly Swanové obrátilo oběma život vzhůru nohama. Až dosud jsme jejich dramatický vztah znali jen z dívčina vyprávění, ale teď nadešel čas na Edwardův pohled. Co vše jeho shledání s nevinnou Bellou způsobilo? Jaké pocity ho ovládly? A jak mohl následovat své srdce a zároveň svou lásku stahovat do světa plného nebezpečí? Nejslavnější upíří romance se vrací v temně velkolepém stylu a má pořádně nabroušené špičáky.
Půlnoční slunce je příběh Stmívání Edwardovýma očima.
Může mrtvé, zmrzlé srdce začít bít? Připadalo mi, jako by to právě udělalo.
Můj život byla půlnoc, která nikdy nekončila a neměnila se. Pro mě musela být pořád nutně půlnoc. Tak jak bylo možné, že teď najednou vycházelo slunce, uprostřed mé půlnoci?
Jen na sekundu jsem uviděl Persefonu s granátovým jablkem v dlani, která sebe sama zatratila do podsvětí. Takže tohle jsem já? Samotný Hádés, který bažil po jaře, ukradl ho a odsoudil k věčné noci?
Nejspíš se zdá romantika každému trošku pošetilá – dokud ji sám nezažije.
Měla v sobě trochu z Jane Eyrové, část ze Scouta Finche a Jo Marchové, spoustu z Elinor Dashwoodové a Lucy Pevensieové.
Přestože jsem ji nesnášel, věděl jsem, že je má nenávist absolutně nespravedlivá. Taky jsem věděl, že doopravdy nesnáším jenom sebe. A až bude mrtvá, budu nás oba nenávidět ještě víc.
„A tak se lev zamiloval do jehňátka…“
„To je ale hloupé jehňátko.“
„To je ale šílený, masochistický lev.“
Citáty si můžete stáhnout i graficky a použít třeba jako tapetu do mobilu, nebo vytisknout jako záložku do knížky.