Od loňského školního plesu se bývalí nejlepší kamarádi / teď úhlavní nepřátelé Zorie a Lennon snaží jeden druhému vyhýbat ze všech sil. Ale když se kempování s partou kamarádů tak trochu nepovede, ocitnou se uprostřed divočiny. Sami. Spolu. Co by se mohlo pokazit? Zatímco se ti dva noří hlouběji a hlouběji do severokalifornské divočiny, vyplouvají na povrch křivdy, chyby, tajemství i skrývané pocity. Kouzlo třpytivé noční oblohy a vůně lesů je silné, ale může mít tohle putování vůbec dobrý konec?
Jen lesy, hvězdy… a kluk, který jí zlomil srdce, to je Kudy ke hvězdám.
„Skvělý rozhovor,“ řeknu. „Díky, že se snažíš rozptýlit moje obavy.“
„Žiju, abych ti způsoboval noční můry, Zorie.“
„My dva na cestě do Condor Peak? Sami?“
„Neměl jsem v plánu zvát medvěda, ale pokud myslíš, že potřebujeme dohled…“
„Takže si prostě jeden vybereme a budeme se držet co nejseverněji.“
„Takže jdeme doprava?“
„To je špatný sever. Jinak také známý jako jih. Jdeme doleva.“
Instinktivně se po něm natáhnu. Položím mu dlaň na třesoucí se hrudník a on ji sevře ocelovými prsty. Nedokážu odhadnout, jestli je nechce odsunout pryč, a oba na moment strneme uprostřed něčeho. Jakéhosi napjatého soumraku.
„Ty seš prostě jiná, Zorie Everhartová.“
„Ne, jsem prostě jenom svá.“
Zármutek je záludný. Někdy máš pocit, že už ses přes něco dostala, ale jenom si to nalháváš. Pokud se tomu nepostavíš čelem, zármutek bude vždycky číhat někde za rohem a tiše pojídat nepatrné části tvého života. A ty si ani nevšimneš, že se něco děje.
Miluju ovesnou kaši. Kaše je láska.
Citáty si můžete stáhnout i graficky a použít třeba jako tapetu do mobilu, nebo vytisknout jako záložku do knížky.