Vítáme vás u dalšího dílu s nejlepšími polibky! Tentokrát se podíváme na sedm nezapomenutelných okamžiků z contemporary knížek! Zahřejí vás uvnitř i v chladném podzimním počasí – i když samozřejmě dát si ke čtení horké kakajíčko rozhodně nebude na škodu.
A samozřejmě – pozor na spoilery!
Všechny stránky AmelieKdyž mu světlo zasáhne do očí a vysvitne ven, malinko nakloní hlavu. Zadržím dech a pak si mě přitáhne a zároveň se ke mně nahne, s povzdechem připomínajícím příboj.
„Amelie,“ zašeptá a pak mě políbí.
Není to moje první pusa. Už jsem s několika kluky chodila. Ale v tuhle chvíli zapomenu jejich jména i tváře, nakloním se dopředu a pokusím se mezeru mezi mnou a Nolanem zredukovat na nulu.
Mezi mnou a Nolanem.
Líbá stejně, jako když mluví o něčem, do čeho je zapálený: důkladně, bezvýhradně a tak pečlivě, že už se mu snad nikdy nikdo nevyrovná.
Tokijský motýlPo spalující chvilce ticha se Akio zeptá: „Ještě něco?“ Oči se mu lesknou jako v horečce.
Zavrtím hlavou. „Ne, to bude všechno.“
Vezme mi jemně hlavu do dlaní. „Tak to jsem rád, protože teď ti dám pusu.“
A protože Akio vždycky dodrží slovo, přitiskne mi pomalu, pomalinku svoje měkké rty nejdřív na jeden koutek úst, a potom na druhý. Na chvilku se odtáhne, usměje a vydechne. Labuť mého srdce svěsí zklamaně křídla. „A to je všech–“
To už se ke mně ale zase hladově sklání. Přitisknu ho k sobě pevněji a už chápu, co znamená, když se holce podlomí kolena. Naše nosy o sebe cinknou a naše ústa k sobě konečně najdou cestu. Do brady mě píchá jeho strniště a na tvářích cítím něžné třepotání jeho řas. Jeho hrudník se rytmicky přibližuje a oddaluje. Když Akio vydechne, já se nadechnu.
Zvuky kolem utichnou. Teď jsme tu jen my dva, Izumi a Akio, v jednom jediném dokonalém večeru.
Okamžik pravdyByl jenom stínem v temnotě, ale viděla jsem, jak se mu lesknou oči. Vzal mi hlavu do dlaní a políbil mě na tváře, kde jsem ještě měla slzy. Pak mi dal pusu na čelo. Držela jsem ho za zápěstí a uctila jsem, že se chystá poodstoupit, a tak jsem ho sevřela pevněji. Zastavil se, zaváhal, zhluboka se nadechl a políbil mě.
Sáhla jsem mu do vlasů a přitáhla si ho blíž. Měl teplé rty a horký dech. Rozevřela jsem rty a jeho jazyk mi po nich lehce přejel, než našel ten můj. Vycouval z vody a chytil mě přitom za boky. Sjela jsem mu rukama na ramena, abych nespadla.
Jeho pusa chutnala po skořici. Skořice se okamžitě stala mou novou nejoblíbenější příchutí. Narazila jsem zády do stromu a on se ke mně přitiskl. A pak mu zazvonil telefon.
Dokonalý přítelPředkloním se a přitlačím svoje rty na ty jeho. Chutná slaně a já si uvědomím, že pořád brečím. Henry zhluboka dýchá. Rukama mě obejme kolem zad. Když mě pustí, oba lapáme po dechu. Jeho dotek je stejný, jako když byl v mojí hlavě, prsty mě jemně hladí po kůži a probouzí v ní každý nerv, zapaluje ji.
„Ani nevíš, jak dlouho jsem tohle chtěl udělat.“
Usměju se. „Ale vím.“
Letos v zimě„Nemáš vůbec žádnou konkurenci,“ ujistím ho, přejedu mu rukama po ramenou, nejradši bych tu s ním v předsíni zůstal navěky, žil bych tu v té zimě a udělal si postel z kabátů a z věšáku dříví na podpal.
„Jen mi mažeš med kolem pusy, ty malej mizero,“ zašeptá Nick a nakloní se ke mně, aby mi dal pusu, a z krátké pusy se stane dlouhý polibek, což jsme ani jeden neplánovali, ale najednou je to všechno moc hezké na to, abychom přestali. Vjedu mu rukou do vlasů a on si mě k sobě přimáčkne a naše rty jsou spojené a najednou jsou to chvíli opravdu Vánoce.
Lásku nespočítáš„Takže, Leo,“ pokračuju, jako by se tahle nečekaná mezihra vůbec neudála. „Ještě jednou od začátku. Tentokrát to zvládneš, slibuju.“
Je mi jasné, že to jsou absolutní kecy – ve skutečnosti jsem stejně bezradný jako ona. Když Lea znovu natáhne ruku k vypínači, všechny svaly se ve mně napnou. Bříška jejích prstů už jsou od vypínače jen pár centimetrů a já automaticky zadržím dech. Adrenalin mi bublá v žilách jako vařící voda. Pak se konečně ozve tiché cvaknutí.
Jakmile světlo zhasne, poslepu natáhnu ruku a jedním tahem k sobě Leu přitáhnu. Její hubené tělo mi vrazí do prsou. Nevidím vůbec nic, ani obrysy, ale její rty najdu hned.
Říkej tomu, jak chceš„Chtěl jsem utýct Connorovi.“ Položí mi ruku na pas, teplou a jistou. Druhou najde moji tvář. Pohladí mě palcem po lícní kosti. „Protože jsem nechtěl, aby nás někdo rušil.“
Ach.
A než to stihnu plně zpracovat, vjede mi rukou do vlasů a přitiskne svoje rty na moje.
Rob líbá jako všechno ostatní, co dělá: pomalu a promyšleně a s velkou jistotou. Žádná neohrabanost, jenom teplý návykový tah jeho pusy. Když zavadí jazykem o ten můj, zazní nevyslovená otázka a já ji zodpovím tak, že sevřu v hrsti jeho košili a přitáhnu si ho k sobě. Z hrdla mu unikne tichý sten a já narazím zády do zdi. Nemůžu se ho přestat dotýkat. Obkresluju prsty linii jeho čelisti, jeho krk, jemnou kůži jeho klíční kosti, než zmizí pod košilí.
Kouzelnický turnaj, pevná přátelství, rodinné drama, odhalování minulosti i milostná zápletka… to všechno se vešlo do knihy Čarodějka – Šepot kouzel od Elise Kovy. A protože se blíží možnost přečíst si druhý díl, je na čase si připomenout, co že se to v první knize vlastně stalo. V tomto článku najdete základní informace o světě, přehled postav […]
Když jsme se začetli do Božských rivalů, příběhu Iris a Romana, kteří soupeří o místo sloupkaře v novinách, věděli jsme, že to bude vážně něco 😭 Tahle kniha je totiž napínavá, nabitá emocemi a plná překrásných myšlenek a dopisů, které si budete toužit zarámovat a číst pořád dokola 💌 P. S. Jestli bychom někoho v poslední […]
Osudová láska může vzkvétat i v prostředí války mezi dvěma bohy. Své o tom ví i Roman a Iris z Božských rivalů – oba navíc stojí o tu samou pozici v novinách. Od první stránky je ale jasné, že od nenávisti k lásce stačí malý krůček. Pojďte se přesvědčit, jestli byste mezi ně do […]
Bohužel můj nejoblíbenější polibek tu není, chápu že popis mého nejoblíbenějšího polibku všech dob není úplně pro každého, ale v mém srdci je jasný vítěz. Kniha: Princezna nevěsta.