7 nejlepších polibků v knihách

Další díl série nejlepších polibků v knížkách je konečně tady! Ať už máte radši pomalé vztahy od přátelství k lásce, nebo rychlá milostná vzplanutí, v tomhle článku najdete sedm fantastických scén, které vám jen tak nedají spát. A my tak trochu doufáme, že si díky nim budete chtít přečíst i knížky, kde jsme je objevili.

Upozorňujeme, že tento článek může obsahovat spoilery. Pokud si nechcete prozradit třeba to, kdo se dá s kým dohromady, čtení raději vynechte.

Asistentka Zloducha
Aneb když se nikdy nechcete probudit

Stejně je to jen sen…

Rychle se zvedl, přitáhl si ji do náručí a propletl prsty měkkými prameny jejích vlasů. Něžně za ně popotáhl a div nezasténal, když se tichounce zajíkla a  naklonila hlavu, aby si její polibek mohl plně vychutnat.

Olízl si rty a jednou rukou jí sklouzl k pasu, aby si ji k sobě přitiskl blíž. Hrdelní zvuky, které se jí občas vydraly z úst, ho málem zabily. Nepovažoval se za muže s obzvláště vyvinutou fantazií, ale když ho teď Evie držela, něžně a zároveň divoce, a líbala s takovou vášní… skoro to nepřežil.

Jako by mohla jakákoli skutečnost zastínit euforii, která mu pumpovala v žilách ve snu, který si stvořila jeho vlastní obrazotvornost?

V  jednom ničivém okamžiku od něj Evie odtrhla rty jen natolik, aby mu mohla do snění zašeptat: „Pane, oni si myslí, že…“

„Ššš,“ zašeptal, než si ji přitáhl k dalšímu pomalému polibku. Chvíli odolávala, než mu znovu přitiskla rty k ústům a uchopila jeho tváře do dlaní. Zdálo se mu, že slyší někoho zakašlat, což bylo od jeho podvědomí značně neslušné, ale stejně se odtáhl a sledoval, jak se její rty přibližují, v touze ji zase cítit ve své blízkosti.

Úsvit sklizně
Aneb když víte, jak to celé skončí, můžete plakat už na straně 23

Přejedu prstem po jemných perech na ptačím krku. „Nechtěl bych ho zničit.“

„Nezničíš ho. Od toho je.“ Dotkne se hadí a potom i ptačí hlavy. „Je pořádně těžké tyhle dva zabít. Oba umí přežít.“

„Moc se mi líbí.“ Dlouze, jemně ji políbím. „A miluju tě plamenně.“

„Plamenně“ je coveyovský obrat, ale používáme ho mezi sebou. Obvykle jí na tváři vykouzlí úsměv, ale teď je smrtelně vážná. „Já tebe taky.“

Líbáme se, dokud neucítím chuť soli. Nemusím se ptát proč.

„No tak, to je dobré,“ konejším ji. „Budeme v pořádku.“ Přikývne, ale proud slz nevysychá. „Lenoro Dove, přečkáme dnešní den, stejně jako jsme ho přečkali vloni a předloni, a bude to za námi.“

„Jenže to nikdy nebude za námi,“ odpoví hořce.

Zkažená říše
Aneb když jedna osoba změní všechno

„Než jsem tě potkal, jídlo nemělo žádnou chuť.“ Skoro se mě dotkl rty. „Necítil jsem nic než smrt, jen jsem zabíjel. A pak jsi mi vstoupila do života.“ Přejel mi prsty po čelisti. „A já už nevidím jen šedou. Život má vůni, chuť, barvy a já tě chci ve všech jeho odstínech.“

Stihla jsem se jen krátce nadechnout, než se na mě vrhnul a hladově mi drtil ústa svými. Jediný jeho dotek stačil, aby ve mně vzplál požár. Líbal mě tak intenzivně, až to jiskření procházelo celým mým tělem i podbřiškem, jako by se mě stále dokázal dotýkat i bez rukou a ve mně se rychle probudila agresivní touha, divoká a krutá. Hlad, který mě celou tu dobu sužoval, jsem konečně mohla utišit. Kousali jsme a škrábali, jako bychom se snažili dostat až na kost.

Z Jiného světa
Aneb když první polibek předčí všechna očekávání

Knox sklonil hlavu, zavřel oči a zlehka zavadil o rty Ellery. Celá léta vídal lidi ve filmech a seriálech, jak se líbají, ale nic ho nemohlo připravit na šok ze skutečného zážitku. Srdce se mu rozbušilo, ruce, kterými svíral kabát Ellery, se mu třásly a ve všech jeho nervech se vzňala touha.

Knox se mírně odtáhl a pootevřel oči. Ellery mu opětovali nevěřícný pohled, lesklé rty rozevřené. Pak omotali ruku kolem Knoxova krku, prsty se mu zaryli do zad a přitáhli si Knoxe zpátky

Jejich ústa se znovu střetla, Ellery spodní ret se zachytil mezi Knoxovými a bylo to dokonalé. A znovu se políbili. A znovu. Netrpělivě a trochu zoufale a rozpačitě. Ale bylo to úžasné, sehraný pohyb jejich rtů, drobné vzdechy v jeho ústech, ruce klouzající po jeho ramenou, pak po křivce jeho zad, až skončily v prohlubni páteře. Líbání s Ellery bylo omamné a Knox si chtěl do paměti vtisknout všechny detaily – zrychlený tep, hebkost rtů, teplo jejich těl přitisknutých k sobě –, tak, aby si je uchoval navěky. V tu chvíli přestaly existovat všechny starosti, obavy i pocity viny.

Nektar
Aneb když se vyplatí poslouchat instrukce

„Myslím, že bys mi prostě měl dát pusu,“ řekla jsem. „Proč si lámat hlavu nad tím, co bude za dva tejdny? Zejtra můžeme bejt mrtví.“

V božských rysech se mu mihl bolestný výraz, který však vmžiku zmizel a nahradilo ho svůdné zvlnění rtů a žhavý pohled očí. Zapřísahala jsem se, že už si s žádným chlapem nezačnu, a už vůbec ne s ním, ale teď? Nutně jsem potřebovala, aby prolomil ledovou otupělost mého srdce. Stačilo mu být nablízku a už mi připadalo, jako by láva rozpouštěla černý kámen.

Poslechl můj příkaz, sklonil se a políbil mě. Nejdříve se o mé rty pouze jemně otřel, jako by mi pokládal otázku, a já mu odpověděla tak, že jsem rozevřela pusu a propletla svůj jazyk s jeho. Napínal svaly a já se jím opájela – jeho vůní i dotykem jeho těla na mém. Bylo to přesně takové, jaké jsem si to celé měsíce představovala.

Po nahé kůži se mi roztančily jiskřičky.

Za hranice lásky
Aneb když polibek zastíní všechno ostatní

Zasténal a zabořil mi prsty do vlasů, aby si mě přidržel. Já se ale rozhodně nikam nechystala, protože jsem to zasténání chtěla slyšet znovu. Když jsem ho objala a propletla mu prsty v zátylku, do dlaní mi proudilo teplo jeho kůže. Prohnula jsem se v zádech, přitiskla se k němu a cítila, jak mi při polibku vibrují všechny nervy v těle. V tu chvíli pro mě nic jiného neexistovalo, jen Grayson pod mými dlaněmi a jeho chuť v ústech. Náš polibek všechno ostatní zastínil.

Dám ti slunce
Aneb když je potřeba vynahradit všechen ztracený čas

Zajedu mu prsty do vlasů, konečně, konečně, pak si jeho hlavu přitáhnu a políbím ho tak prudce, že se naše zuby srazí, planety se srazí, a líbám ho teď za všechny ty chvíle, kdy jsem ho loni v létě nelíbal. A vím taky úplně přesně, jak ho mám líbat, jak to udělat, aby se mu celé tělo rozechvělo jen tím, že ho kousnu do rtu. Vím, jak zašeptat jeho jméno, aby mi začal vzdychat do úst, jak na to, aby se mu hlava sama zaklonila a páteř prohnula, jak ho donutit sténat přes zaťaté zuby. Je to, jako bych absolvoval všechny kurzy, které kdy kdo na to téma pořádal. A i když ho líbám a líbám a líbám, přeju si ho líbat, chci víc, víc, víc, víc, jako bych nikdy neměl dost, jako bych nikdy nemohl mít dost.