7 nejlepších citátů ze Světel nad močálem

Lena si vzala život naprosto dobrovolně – mezi lidmi už žít nemohla. Teď je z ní navka, budoucí bludička. Aby se jí skutečně stala, musí kromě nových dovedností zvládnout to hlavní: nalákat do močálu lidskou duši. Jenže po střetnutí s nepřátelskou strigou má na splnění úkolů místo sedmi let jen sedm dnů. Lena u bludiček našla milující rodinu a udělá cokoli, aby s nimi mohla žít i nadále. Zvládne přivést duši člověka, nebo ji čeká věčné zatracení?

Světla nad močálem, vítězný rukopis 4. ročníku literární soutěže Hvězda inkoustu, vás vezmou do světa bludiček.

Tráva neporoste rychleji, když za ni budeš tahat.

Světlo se přeceňuje. Pravdou je, že ty nejzajímavější věci vždycky rostou v temnotě.

Kdo nejde dopředu, ten couvá, protože okolní svět se nezastaví.

Čelit realitě bez sarkasmu je asi jako pracovat s kyselinou bez ochranných rukavic.

Myslela jsem, že jsem na to vyzrála. Smrt je prahem, za který mě nic následovat nebude. V tom jsem se zatraceně spletla.

Začínám chápat, že svět není dobrý, nebo špatný. Tvoříme ho my sami, promítáme se do něj. Tvoří ho lidé, jimiž se obklopíme. Budou to ti, kteří kopnou do každého, kdo je na dně, a pomluví toho, kdo dostáhl výš než oni? Nebo ho naplníme těmi, kteří při nás budou stát a podporovat nás? My sami rozhodujeme, jestli za života budeme žít jako v Temném Navu, nebo jako v ráji.

Naše vzpomínky pro nás dělají totéž, co řezbářský nůž pro dřevěnou sochu. Dávají nám tvar, určují, kým jsme.

Citáty si můžete stáhnout i graficky a použít třeba jako tapetu do mobilu, nebo vytisknout jako záložku do knížky.