Brie víly nenávidí a nechce s nimi mít nic společného. Když je však její sestra prodána sadistickému králi Temného dvora, udělá Brie cokoli, aby ji získala zpátky. Klidně s ním uzavře dohodu, že ukradne tři kouzelné předměty ze Světlého dvora. S pomocí vůdce odpadlíků Finna se dostane až k princi světlých víl Ronanovi. Je tady ale jeden problém: oba ji přitahují. Brie je tak chycena v pasti a musí si vybrat, komu věnovat svou věrnost – i své srdce.
Ukrást někomu srdce je ten nejlákavější zločin. Prázdné sliby jsou první díl vílí fantasy romance.
„Na trénink jsem moc unavená.“
„A moje uši jsou moc hezké na to , aby poslouchaly tvoje skuhrání, a přece jsme tady. Šup.“
Že nehledě na to, jak velkou cítím beznaděj, vždycky v sobě ještě trošku naděje mám. Že nehledě na to, jak bezvěrně si připadám, vždycky je v co věřit.
Jenom smrtelníci jsou dost hloupí na to, aby svým zajatcům dávali dveře, princezno.
Kdo říká, že naděje musí být zoufalá?
Před nimi předstírám, že netuším, jaký je to pocit, když se jeho hebké rty dotknou těch mých, a před sebou zas, že už to nechci zažít znovu.
„Sama dobře víš, že žádné dobré víly neexistují. Jsou jen více či méně zlé a kruté.“
„Takže se zas tolik neliší od lidí.“
Tohle je čas špehů a zlodějů. Můj čas.
Citáty si můžete stáhnout i graficky a použít třeba jako tapetu do mobilu, nebo vytisknout jako záložku do knížky.