7 nejlepších citátů z Kufru z nebe

Londýn, přelom let 1890/91. Elisa je zvídavá studentka, která studuje politologii, ale její srdce bije pro kriminální případy. Proto ji neuvěřitelně nadchne, když střechou knihovny, kde pracuje její kamarádka Animant, zničehonic propadne kufr. Záhadné zavazadlo ukrývá tajemství a Elisa je odhodlaná přijít mu na kloub. Spolu s nesmělým mechanikem Jamiem se pouští do pátrání, během nějž dojde k celé řadě nečekaných odhalení.

Kufr z nebe je napínavý román s detektivní zápletkou ze světa Kronik prachu.

Jsem Elisa Hemmiltonová a zármutek mi nesluší.

Obvykle jsem neměla sebemenší potíže takové myšlenky zahnat a soustředit se na něco jiného. Třeba na Vánoce. Nebo na nějakou pěknou vraždu.

Chytila jsem ho, přitáhla k sobě a políbila. Bylo to jako hejno motýlů v dubnu, jako teplý déšť v létě, jako východ slunce na venkově.

„Myslíš, že jsou ti její bratranci ještě horší než ona?“ zeptal se žertem.
Jamie se zasmál. „Ne. Jak ji znám, určitě je jako vždycky ve všem nejlepší. I v tom být ze všech nejhorší.“

Hlavu vzhůru, vždycky se lidem dívej přímo do očí a nikým se nenech zastrašit. Jsou to jen muži, žádní polobozi.

Výhodou toho být nezávislá žena je to, že člověk může, ale nemusí dělat všechno sám.

Pocítila jsem nutkání ihned popadnout kabát a rozjet se vyzbrojená pohrabáčem do Holbornu, abych panu Reedovi jaksepatří vyčinila. Jak jen může být někdo tak hloupý, aby od sebe odehnal ženu, jejíž lásku navíc opětuje! To nepochopím.

Citáty si můžete stáhnout i graficky a použít třeba jako tapetu do mobilu, nebo vytisknout jako záložku do knížky.