6 nej retellingů Krásky a zvířete

Retellingy nejsou mezi young adult knihami nic nového. Objevují se velmi typické retellingy, i ty netypické. Jsou na klasické disneyovské pohádky, jako je Popelka nebo Sněhurka, ale i na ty méně obvyklé, jako je třeba Petr Pan. Jsou zasazeny do očekávatelných prostředí, nebo třeba do pravěku (zrovna tady se odehrával retelling na Pýchu a předsudek, který česky zatím nevyšel). Velmi oblíbené jsou také retellingy na různé mýty (převážně ty řecké, ale v poslední době se s popularitou Avengerů objevují také ty severské), ale je tu jeden retelling, který je bezkonkurečně nejoblíbenější.

Nejčastějším retellingem není nic jiného než ten na Krásku a zvíře. Bylo jich napsáno nespočet a já se vlastně vůbec nedivím. Na celé pohádce prostě něco je! Marnotratný princ je proklet za své chování a jeho vykoupení není vůbec snadné. Do toho je vložená obyčejná dívka, která prince nenávidí (z dobrého důvodu). Jestli tohle není začátek těch nejnávykovějších knih, tak nevím, co jiného by to mohlo být.

Kniha, která je ze všech retellingů na Krásku a zvíře asi nejvěrnější svému originálu – Starý jako čas sám. Ale i tak se nemusíte bát, že by vás autorka připravila o překvapení, je tam totiž několik zvratů, které nečekáte. Například to, že Zvíře bylo zakleto matkou Belly. Zároveň jsou v knize dvě časové roviny, kdy jedna ukazuje příběh Belliných rodičů Rosalind a Maurice a druhá příběh Belle a zakletého prince. Kniha tedy kombinuje starou známou písničku a nám neznámé vody. Dohromady to tvoří skvělý příběh, který nebudete schopní odložit.

Retelling na Krásku a zvíře + draci + ruské prostředí = to si musíte přečíst. Pokud jste viděli film Legenda o drakovi, tak víte, co se přibližně bude v jejím ději odehrávat, protože Rituál je knižní předlohou tohoto filmu. V Rituálu unese zlý drak princeznu na svůj ostrov a vězní ji zde. Princezna však není na ostrově sama, pomáhá jí tajemný Arman, který ale velmi často mizí. Film byl nádherný, ale jak to tak bývá, tak knižní verze toho v sobě skrývá více. A bonusový fakt: mějte z české verze extra radost, protože knížka zatím vůbec nevyšla v angličtině!

Temné a osamělé prokletí bere koncept Krásky a zvířete a krásně si s ním hraje. Krutý princ totiž není zvířetem celou dobu. Postupně se v něj proměňuje, až dojde do bodu, kdy jeho zvířecí já přemůže jeho lidskost a on se změní ve vraždící bestii. Tento proces se opakuje stále dokola a dokola, jediné, co ho může vysvobodit je láska. Tu princ hledá v lidském světě, odkud vždy unese jednu dívku, u které doufá, že ho vyléčí. Co se povedlo, je to, že autorka zde propojila fantasy a náš svět tak, že nemáte problém uvěřit, že se to stane i vám.

Čím se liší Krutá krása od ostatních? Tím, že Nyx (Kráska této knihy) je od narození předurčená k tomu, že si vezme Ignifexe (Zvíře této knihy). To ale není to jediné, co jí určil osud. Jejím druhým posláním je zabití Ignifexe, aby tak zbavila své království krutého vládce. A takovou třešničkou na dortu je to, že autorka do Kruté krásy zakomponovala i řadu řeckých mýtů.

Velmi originální retelling na Krásku a zvíře je Na lovu. Autorka do svého příběhu totiž začlenila i jinou pohádku, a to tu O ptáku Ohniváku. Navíc k tomu všemu prostředí knihy připomíná středověké Rusko. Jeva (Kráska této knihy) se také dost odlišuje od jejich „vrstevnic“. Je to lovkyně a jak napovídá název knihy, tak se vydá na lov. Rozhodla se totiž, že uloví samotné zvíře.

Přijde mi, že s dalšími vydanými díly upadlo v zapomnění to, že Dvůr trnů a růží byl původně převyprávěním Krásky a zvířete. Maasová zde dokazuje, že umí psát i krátké knihy a nejen tisícistránkové bichle. Kniha se od ostatních liší tím, že zde se Tamlin (Zvíře této knihy) dokáže ve zvíře libovolně přeměňovat, lidská podoba mu zůstává, ale je proklet tím, že si nemůže sundat plesovou masku, díky které ho Feyre (Kráska této knihy) nemůže pořádně vidět.