3x inspirace Michala Sirotka

Dnešní díl #autorskéinspirace si pro vás přichystal Michal Sirotek, autor nové fantasy knížky Znamení padlých.

1. ukázka (kapitola 3, strana 50)

„Kdyby Kruh gruiwů mohl, připravil by mě o Dar úplně,“ sykla Lišja.

Owa stáhla rty. „Už jako dítě jsi byla arogantní. Vidím, že se nic nezměnilo.“

Ta slova projela Lišjiným srdcem jako vlna chladu. Owa ji vychovávala od útlého věku. Radovala se z jejích pokroků a utěšovala ji v dětských trápeních. Jenže ta vzpomínka ji právě teď naplňovala jen pocitem nespravedlnosti a zrady.

„To děvče, o kterém mluvíš, umřelo ve chvíli, kdy jsi ho vyhnala z domova.“

„Vyhnala?“

„Jak jinak bys to nazvala, matko?“

„Neříkej mi tak.“

„Dřív ti to nevadilo.“

„Dřív jsi nosila ogreb a znala své místo. Co je tvým údělem teď?“

„Sloužit království… jak nejlépe svedu.“

„Posluhuješ akorát tak sobě a muži, který ztratil víru. Dobře jsem si ho prohlédla, když jsem měla příležitost. Durvog Stříbroústý se dívá na svět, jako by byl zmrzačen. Nepoužívá své smysly, jak ho učili. A ty jdeš v jeho stopách.“

Lišja se ušklíbla. „Nebylo to mým záměrem a ty to víš.“

Owa chvíli mlčela, jako by ji víc zaujala její reakce než obsah slov. „Je to víc než pět let, a přesto to stále víří tvé city? Dám ti radu, Lišjo… přijmi, co na sobě nenávidíš, jinak tě bude plnit hořkost, která ti jednoho dne zničí život.“

Chtěla oponovat, vyplivnout zklamání nad hloupými zákony, ale nakonec jen svěsila koutky. „Nepřišla jsem pro tvá moudra.“

Lišja je ústřední ženskou protagonistkou příběhu. Velmi schopná, výřečná, nezlomná, a také nadaná magickou mocí, která se nazývá Umění či Dar. Z minulosti si však nese šrámy na těle i duši, kvůli rozhodnutí, kterým porušila posvátný zákon své země. Ve světě Znamení padlých vládnou feudální i náboženské systémy. Lišja má stejné cítění k tradicím jako její předci, ale současně věří, že byla zrozena k něčemu velkému. Jako autor miluju komplikované charaktery, které si pokládají zajímavé životní otázky a napříč dějem se osobnostně rozvíjejí. Lišja je přesně taková. Hrdá a věrná těm, které miluje, ale zároveň schopná v případě nutnosti překračovat vytyčené hranice.

2. ukázka (kapitola 4, strana 73)

Styr ucítil známé mravenčení v konečcích prstů. Dech se mu prohloubil a vidění zostřilo.

„Řekl jsem, abyste táhli!“ zvýšil hlas, ale tušil, že bandu výhrůžkami už nezažene.

Vousatý udělal krok vpřed. „Odlož ten meč!“

Styr vzpomněl na výcvik. Stojíš-li proti přesile a máš možnost, nikdy se nenech obklíčit.

Napětím zaťal zuby a sevřel jílec pevněji.

„Zahoď tu zbraň, jinak chcípneš!“ Vůdce postoupil ještě blíž.

Příliš blízko… Styr se prudce hnul, rychlý jako zmije. Vousáč překvapeně couvl, stihl sice zdvihnout palici k obraně, ale Špičák nezastavil. Po trávě se rozstříkla krev.

Napadení pacholky rozhodilo – kromě chlapa se sekerou. Zaútočil divoce, jenže těžkopádně jako dub. Styr uhnul a vrazil do něj ramenem. To už se z boku řítil kyj. Špičák ho odrazil a hbitě zasvištěl v oblouku. Vzduchem proletěla odseknutá paže s vějířem rudých kapek, které Styrovi pokropily šaty. Prostor naplnil příšerný řev. Dlouhán se prosmýkl vpřed s kudlou. Styr výpadu nestihl zabránit. Ostří trefilo bok, kůží vesty však slabá zbraň nepronikla. Další útoky sekery byly vedené na levý bok. Styr je vykryl v poslední chvíli. Sekerník jej zkusil zasáhnout z druhé strany, jenže se tím odkryl ráně. Když se mu Špičák zabořil do střev, zděšeně vyvalil oči. Styr ho kopnutím srazil k zemi, načež se máchnutím ochránil před dalším zákeřným bodnutím.

Na nohou zůstal stát jen dlouhán, ale další útok si rychle rozmyslel. Rozběhl se od té hrůzy ke koním. Styr neměl sílu ho pronásledovat. Pacholek se vyšvihl na grošáka. Sotva však koně pobídl, vzduchem zasvištěly letky a hrudník mu proklál šíp, který ho smetl ze sedla. Tělo žuchlo na zem jako pytel mouky.

Znamení padlých je temně laděná fantasy a fyzické boje jsou důležitou součástí děje. Bezmyšlenkovitá akce na efekt mě jako čtenáře ale obvykle nudí. Proto když tvořím konflikty, ať dialogové nebo jiné, vždy přemýšlím nad tematickou rovinou, aby akce rozvíjela nejen směr vyprávění ale také charaktery. Díky syrovosti potyček v knize Znamení padlých čtenář pochopí, jak nelítostný tento svět je. Styr, coby mladý dědic významného šlechtického rodu, se poprvé v životě musí spolehnout jen sám na sebe. Je to pro něj tvrdá a často i bolestivá zkušenost. Jeho svéhlavost mu někdy přijde vhod, jindy mu naopak způsobuje mnoho trápení. Jen tak ale může dorůst ve skutečně silnou osobnost.

3. ukázka (kapitola 5, strana 83)

Poslední stránku deníku bylo těžké rozluštit. Chvatné, neúhledné písmo, místy potřísněné kaňkami, svědčilo o třaslavé ruce.

Nejsou mužem ani ženou. Neplodí děti. Nepijí vodu. Nejedí chléb. Jejich jména nebudou v Knize života nikdy nalezena. Oděni do hrůz a utrpení se vysmívají naší ignoraci. Stávají se bohy ctižádostivých hlupců, kteří jim slouží v žoldu. Uměle vybuzené katastrofy přicházejí skrze Korunu nad trojicí hadů. Symbolem Ničitelů.

To bylo vše.

Lišja nedokázala nějakou chvíli od stránky odtrhnout zrak. Konec deníku musela sestra napsat už pod vlivem šílenství. Nebyla si jista, jakou moc popisuje. Knihou života se označovalo učení nejmocnějšího z Prastarých, Arjana Divotvůrce. O bezbožných rituálech za hranicemi Siwy se gruiwové také zmiňovali. Většinu však zastupovali falešníci, nevědomí si moci Umění.

Většinu…, pomyslela si. Ale ne všechny. Zabloudila očima k oknu. Radžno… uchovej mou mysl čistou, abych dokázala najít pravdu. S tou modlitbou deník zavřela.

Vždy mě velmi bavilo tvořit mysteriózní příběhy a budovat fiktivní světy. I proto je román Znamení padlých z části koncipován jako detektivní vyprávění. V ději se čtenáři seznámí s řadou informací o fungování tohoto světa: ať už jde o jednotlivé národy, historii, mytologii, či magii. Existují zde však i velmi nebezpečné záhady, které by bylo lepší nechat spát. Lišja a Styr ale nemají na výběr, protože v sázce jsou životy těch, které milují. Osud s nimi hraje krutou hru a pokud chtějí zachránit to, na čem jim záleží nejvíc, budou si muset sáhnout na dno. Doufám, že pro čtenáře bude jejich putování stejně napínavé a zábavné, jako bylo pro mě jeho vymýšlení, a že budou hrdinům držet palce. Snadné to mít nebudou.