3x inspirace Kristýny Dostálové

V dnešním díle seriálu #autorskáinspirace si můžete přečíst, co inspirovalo při psaní Souboje princů Kristýnu Dostálovou.

Strana 14

„Co se vlastně v Souboji děje?“

„Otec říkal, že všichni musí splnit dohromady devět úkolů, každý měsíc jeden. Jen ve třech ztracených měsících budeme mít čas na odpočinek. Do toho si budeme prohlubovat naše znalosti o tom, jak bojovat, vládnout a chovat se urozeně. Komu se nepodaří vyhrát ani jednu z těchto výzev, nebude se moct účastnit závěrečného úkolu, ze kterého vzejde nový plamen.“

Celoroční klání znělo velice náročně a komplikovaně. Přesto se jednalo starou tradici, bez které by si lidé z Ohnivé země jmenování nového trůnu nedokázali představit. Zlí jazykové tvrdili, že byl rod plamene prokletý. V rodině krále se totiž už po celá staletí rodily jen ženy. A žena nemohla usednout na trůn jako vládce. Kvůli nedostatku mladých princů kdysi dávno nějaký panovník vymyslel, že se o ruku princezen v Souboji utká hrstka mladých princů, synů místních knížat a šlechticů z dalších zemí ohnivé říše.

Já bych Leandrovi trůn přála, ale věděla jsem, že on sám po ničem podobném netouží. Jeho srdce bylo doma ve Světlé, u Majky a u jeho maleb. Milovat a malovat. To bylo vše, co můj bratr od života chtěl.

„Vrátím se zpátky,“ slíbil mi a objal mě. Jeho tělo hřálo, ale méně než to moje. Oheň v něm nebyl tak silný.

„Přísaháš?“

„Přísahám.“

Jednou se mi zdál sen, že jsem v převleku za prince na nějaké škole, kde se učím bojovat. Cítila jsem se velice nejistě a bála jsem se, že někdo přijde na to, kdo jsem. Z toho jsem rozvedla nápad, ve kterém se hlavní hrdinka Leanis vydá za svého bratra do Souboje princů, kde musí splnit devět úkolů. A proč zrovna devět?

V tomhle světě existuje devět živlů, které umí někteří lidé ovládat pomocí své esence. Leanis v sobě má oheň, který je v Ohnivé zemi nejsilnější.

Magii živlů jsem milovala už od dob, co jsem jako malá sledovala kreslený seriál W.I.T.C.H. Ve svém vlastním světě jsem pak živly rozšířila na devítku, která se stala symbolem mého světa. Těším se, že postupně napíšu standalone knihy s každým živlem (další na řadě je voda).

Strana 57

Svůj výcvik jsme začali tím, že jsme si sedli na dřevěné lavice a nejméně hodinu poslouchali, co je to meč, jak se vyrábí, jaké jsou jeho části a jak se drží. Došlo mi, že i v tomhle ohledu mám značné rezervy. Těšila jsem se ale, až začneme bojovat. Jenže místo máchání mečem, které jsem očekávala, jsme začali krokovat. Po chvilce chození sem a tam se zbraní v natažených rukách mě začal pálit každý sval na pažích.

Součástí výcviku, se kterým hlavní hrdinka zápolí, je boj s mečem. Při těchto scénách jsem vycházela z vlastních zkušeností, kdy jsem si šerm vyzkoušela. Zarazilo mě, jak těžký meč je a jak důležité je mít správnou rovnováhu při pohybu s ním. Jelikož Leanis stejně jako já předtím žádné zkušenosti s mečem neměla, musela svou cestu začít pěkně od základů. Mám v knížkách ráda, když si postavy své schopnosti musí zasloužit, oproti tomu, když jen třeba chytí meč poprvé do ruky a hned porazí v šermu mnohem zkušenějšího mistra.

Strana 75

Potom předstoupil před stádo Shamdin. Klesl na čtyři a začal se prohýbat v zádech, což na první pohled působilo směšně. Napřed jsem se tomu chtěla začít smát, ale pak jsem si všimla, jak divně se mu vlní kůže. Podobně se třepotala ta moje, když mi tvář amulet zvířat měnil v mužskou. A teď jsem sledovala, že se i Shamdin začal měnit. Jeho nohy se prodloužily, oblečení splynulo s jeho tělem a hlava protáhla. Vykřikla jsem údivem a jistě jsem nebyla sama. Shamdin nebyl obyčejný zvěrovládce. Byl to bestián, člověk splynutý s esencí zvěře natolik, že na sebe dokázal vzít podobu zvířete.

Jeho proměna působila zdlouhavě a bolestivě, ale když byl konečně ve své nové podobě, zatřepal hlavou a já si uvědomila, v co se proměnil. Stal se z něj divoký pes se srstí stejně barevnou, jako byly jeho vlasy.

Princové, kteří se Souboje účastní, ovládají různé druhy esence. Jednou z nich je i esence zvířat, kterou má v sobě princ Shamdin. V jednom snu se mi zdálo, že jsem se dokázala měnit na zvířata a brala jsem na sebe podobu tygra i myši. Sen byl velice reálný. Byl to zvláštní pocit, jak se mi měnilo tělo a právě tohle jsem chtěla v této scéně zachytit.

Odlišná esence princů ještě více živí rivalitu, kterou mezi sebou mají. Pro Leanis není lehké se v takovém prostředí prosadit a musí se hodně snažit, aby stačila ostatním.